Vzestup po úrovních vědomí. Vývoj vědomí a princip ega. David R. Hawkins. Všechna bolest a utrpení vznikají z ega?

Tetrahedron, česky čtyřstěn má čtyři stejné trojúhelníkové stěny. Symbolizuje prvek ohně (ego, ženskou energii Matky Země) v čakře solar plexu.

V poslední době, v rubrice o kosmických cyklech, čím dále naléhavěji říkáme: „Duchovní přípravy jsou to nejdůležitější“. Jednou z možností je nauka pana Hawkinse. Jeho teorie má ovšem jisté háčky…

Abychom vám ukázali co nejpřesnějším způsobem lidskou Cestu duchovního vývoje, neustále se pokoušíme poukázat na důležitost tělesného (zvířecího) vědomí, někdy označovaného jako ego. Navazujeme tímto na naše předchozí studie ega. Toto vědomí totiž musíme zapojit do procesu Vzestupu.

Položme si teď pár provokativních otázek, které jsou důležité až zásadní pro každého hledajícího člověka na duchovní cestě. Neříkáme, že úplně souhlasíme s odpověďmi D. R. Hawkinse, ale zamysleme se nad nimi:

  • Proč pravidelný, zevšedňující život přestává uspokojovat, bavit a naplňovat?
  • Je pravdou že všechna bolest a utrpení vznikají výlučně z ega?
  • Je člověk „předurčen k neštěstí“?

Viktor Frankl, legendární rakouský psychiatr a zakladatel existenciální analýzy, jednou řekl, že člověk je svými předpoklady „předurčen k neštěstí“. Protože vlivem přirozené adaptability si na všechno, co trvá dlouho, zvykne, i na to krásné. Pak to přestane vidět a přestane si toho vážit.

A naopak, dodal Frankl, nejnešťastnější pocity člověk vnímá tehdy, když vzpomíná na časy, kdy byl šťastný – na časy, které už nejsou.

Frankl řekl, že aby byl člověk šťastný, musel by pořád hledat nové obzory. Tedy ty, které ho naplní, byť dočasně, i ty, které ho dokážou po čase nenudit, čehož dosáhne pomocí vděčnosti. Prostě musí stále hledat to, s čím se může spokojit, i když ne navždy, možná jen pro tuto chvíli, pro tento okamžik. Je to vlastně dvojí směr: Na jednu stranu se umět spokojit s tím, v čem je energie štěstí, byť dočasná, ale na druhou stranu i chtít víc, jít dál, poznávat nové, i v tom je podle něj energie štěstí… To je samozřejmě přesný postřeh, odpozorovaný z reality.

Princip ega a neustálého růstu

Viktor Frankl svými slovy popisuje princip ega, který bychom mohli popsat také jako PRINCIP NEUSTÁLÉHO RŮSTU… Stejnému tématu se věnuje i pan D. R. Hawkins. V jeho pracech nalezáme myšlenky, které bychom vám teď rádi ukázali. Neznamená to ovšem, že bychom s ním úplně souhlasili nebo vám chtěli doporučovat jeho učení. Ve svých pracech ovšem dokonale vystihl roli ega/persony v živých bytostech na Zemi:

Ego se nedá překonat, pokud je vnímáme jako nepřítele. Je naším biologickým dědictvím, a kdyby jej nebylo, nežil by již na Zemi nikdo, kdo by si na ně mohl stěžovat…

Kdo byl David R. Hawkins?

Byl vědec, spirituální učitel, filozof, ale především psychoanalytik, který navázal na práce Carla Junga a Sigmunda Freuda a po 20letém výzkumu přišel s pracemi o výzkumu lidského Vědomí. Je autorem řady vědeckých a duchovních publikací, knih, CD, DVD a přednáškových cyklů. Nositel Nobelovy ceny.

Pokusme se shrnout hlavní principy…

Vzestup po úrovních vědomí

Účelem jeho prací bylo prozkoumat a vysvětlit nové výzkumné techniky založené na vědomí a jejích aplikací na všechny oblasti života, včetně subjektivních duchovních zážitků…

Jak již bylo popsáno v jeho předchozích studiích, na základě své samotné struktury je lidská mysl neschopná rozlišit pravdu od lží…

Hladiny vědomí zde budou popsány pro duchovně hledající osoby s integritou, tedy osoby se zájmem o sebezdokonalování. Tím, že člověk analyzuje různé překážky a úrovně, které bude překonávat, začínají se mu odhalovat jisté principy duchovního vývoje.

Tato práce je spíše praktická příručka, než komplexní analýza, která byla prezentována v předchozích knihách (např. § 1 Pravdy vs. lži, 2005)… základní principy jsou zde [ale] prezentovány. Materiál je také určen i pro frustrovaného hledače, který „vše přečetl, všude byl“, který navštívil všemožné semináře, a stále ještě stojí na místě. („Má mysl je jako houba: Ta absorbuje veškeré informace, ale jsem stále na stejném místě, vůbec jsem se nepohnul!“)

Vzhledem k tomu, že nižší úrovně vědomí jsou velmi bolestivé a těžké k vydržení, zdálo se být nejlepší začít po žebříku vědomí právě od nich, tedy od samotných spodních úrovní, které jsou nejvíce trýznivé. Jen proto, že jsou nejbolestivější, neznamená, že je velmi obtížné je překonat. Naopak, velmi velká bolest nižších úrovní tlačí na osoby, které usilují o úlevu. Pro pokračování na vyšší úrovně vědomí, je zdůrazňována důležitost lidské „vůle“, protože ta je v duchovní práci nejdůležitější. V porovnání s tím, jak je extrémně důležitá, je jí v životě věnována jen malá pozornost. Vždyť vůle je pozváním Božího zásahu…


Úvod

Stvoření je možné poznávat pouze na základě přítomnosti vědomí, které je základem existence jako takové. Proto je vědomí neoddělitelnou primární realitou, pomocí které je vnímáno lineárno prostřednictvím subjektivní pozornosti nelineárna, říká pan Hawkins.

Vědomí se vyvíjí, roste hladina jeho energie, která může být definována podle své relativní síly stejným způsobem, jako se to dělá při měření fotometrem nebo jakýmikoli dalšími přístroji měřicími energie vln, ať kinetickou, rádiovou, nebo magnetickou složku elektromagnetického spektra.

V sedmdesátých letech minulého století se objevila klinická věda, založená na použití životní energie a její interakci s nekonečným polem vědomí samotného. To mělo za následek vznik kalibrovaných (numericky označených) úrovní vědomí – Mapy vědomí, která se následně stala dobře známou po celém světě…

Určené hladiny byly rozděleny v souladu s jejich číselnými, kalibrovanými úrovněmi energie v závislosti na logaritmické škále od „1“ (s uvedením existence) na nejvyšší úroveň „1000“, což je možné nejvyšší energetické pole v lidské doméně a které dosáhli jen nemnozí, podařilo se to jen malému počtu v celé historii. Tradičně byli označováni jako velcí avataři (zakladatelé největších světových náboženství, jako Ježíš Kristus, Buddha, Zoroaster, a Krišna). Byli osvíceni Boží přítomností, která nahradila lineárně omezenou, obyčejnou lidskou mysl nelineárními realitami. , svědčící o přítomnosti imanentního božství, je někdy označováno v klasické literatuře jako Universální Mysl. Tím dochází k transcendenci, ego – já je nahrazeno ego – Já (viz Hawkins, 1995, 2001, 2003). Tento jev byl tradičně nazývaný „osvícení“…


1. Evoluce Vědomí

Abychom pochopili kalibrované úrovně vědomí, je vhodné zopakovat vznik vědomí na planetě a jeho vývoj přes živočišnou říši do jeho projevu v lidstvu. Počátečním středem zájmu je vývoj ega, se svými vrozenými omezeními. Výraz „ego“ má jiný význam v duchovní práci, než tomu bylo v psychologii, psychoanalýze a teorii Carla Junga nebo Sigmunda Freuda. Tyto rozdíly budou objasněny později.

Ego není překonáno tím, že ho uvidíme jako nepřítele. Je to biologické dědictví, a bez něho by nikdo nemohl být naživu a ani by nemohl litovat omezení svého ega, kdyby ega nebylo. Díky pochopení svého původu a vnitřního významu pro přežití, ego může být viděno jako velký přínos, ale je náchylné k tomu, stát se neovladatelné a způsobuje emocionální, psychologické a duchovní problémy, dokud nejsou vyřešeny.

Od neprojeveného k projevenému, energie vědomí ve styku s hmotou, a jako výraz božství z této interakce vznikl život. Ve svých prvních formách byly výrazy života velmi primitivní a zvíře nemělo vrozený, vnitřní zdroj energie. Přežití proto záviselo na získávání energie z vnějšku. To nebyl problém v rostlinné říši, kde chlorofyl automaticky převádí sluneční energii do potřebných chemických procesů. V živočišné říši musel tvor získat to, co bylo potřeba z vnějšího prostředí, a tato zásada pak byla stanovena jako hlavní jádro ega, které je neustále primárně zapojeno do vlastního zájmu, nabývání, dobývání a soupeření s jinými organismy pro přežití. Důležité nicméně je, že [ego] mělo vlastnosti zvědavosti, vyhledávání, a proto učení…

Vidíme pak, že na úrovni vědomí pod 200 (s výjimkou většiny ptáků), mohl být život popsán jako dravý. Získává svoji energii na úkor ostatních, a protože přežití je založeno na získávání, vidí ostatní jako soupeře, konkurenty, a nepřátele. Životní energie až do úrovně vědomí 200 je získávána na základě silně konkurenčního boje a osobního zájmu. Vzhledem k tomu, že vnímá ostatní jako potenciální nepřátele, v moderním názvosloví by to bylo nazýváno majetnickým, konkurenčním, nepřátelským a v extrémních projevech agresivním a divokým…

Přetrvávání primitivního ega u člověka je označováno jako narcistické jádro „sobectví“, které je na úrovni kalibrace pod hodnotou 200 a indikuje přetrvávání primitivních vlastních zájmů, nerespektování práv druhých a vnímání druhých lidí jako nepřátele a konkurenty, spíše než jako spojence…


3. Překonání lineární duality. Změna paradigmatu

Pod úrovní vědomí 200 ve vědomí dominují negativní emoce, ale mezi 200 a 400 se emoce postupně stávají pozitivními. Potom v úrovni 400 zvítězí nad emocemi logika a rozum…

Úroveň 500 ukazuje, že subjektivní stav, který se nazývá láska, se nyní stal nejen významným, ale také dominantním, a to nejen jako pocit a emoce, ale jako hlavní zásada. Energie Lásky může být zaměřena v důsledku zájmu nebo motivu, to znamená oproštěna od omezení vlastního zájmu. Láska slouží, zatímco ego se snaží zajistit [co nejvíce pro sebe] ve své honbě za ziskem.

Láska znamená dlouhodobou spokojenost a radost z dávání, které nahrazuje pomíjivé, krátkodobé uspokojení ega ze zisku.

Energie lásky má jedinečnou, nadčasovou kvalitu, a potenciál, které jsou jemné a je obtížné je logicky popsat. Jak se láska stane postupně zduchovnělou, to se ukáže jako sladění se s božstvím, které je jejím základním zdrojem. Začíná být vnímána jako svatá, posvátná a základ oddanosti, náboženské víry a mystického vědomí.

Z úrovně vědomí 500 a výše se stává stále důležitější přitažlivost krásy, míru a vnitřního klidu… Na této úrovni vědomí je Bůh Transcendentní a Bůh Imanentní uznán jako celková JEDNOTA, z níž vzniká veškerá Existence, Vědomí, Tvorba, z nichž se vyskytují subjektivita a vědomí.

Kalibrované úrovně vědomí

…výkyvy emocí jsou jako rozbouřené vlny na moři, pouze vyžadují korekci a neznamenají, že cíl byl ovlivněn nebo změněn, čehož je dosaženo pouze vůlí. Doby neočekávaných obtíží se mohou jevit jako „zhoršení stavu“, ale pouze znamenají, že některé sklony (často jsou uloženy v nevědomí) se vynořily, aby byly uznány, aby mohly být zpracovány. K podobnému jevu může dojít při jakémkoliv odkrytí vnitřních procesů, například při psychoanalýze nebo při hloubkové vnitřní analýze, nebo při jakémkoli zkoumání sebe sama, jako je např. čtvrtý krok v Dvanáctikrokovém programu („udělat si vnitřní morální inventuru“). Vnitřní poctivost vyplývající v procesu sebeobjevování je nezbytná pro „poznání sebe sama“ a vyžaduje nejen odvahu, ale také ochotu vzdát se vlastního úsudku a odevzdat se Bohu…


Shrnutí: Co nám tohle dává pro duchovní vývoj?

Zjednodušeně: První formy živočišného života byly velice primitivní a neměly vlastní, vnitřní zdroj energie. Přežití tudíž záviselo na získávání energie zvenčí… Živočichové museli vše potřebné získávat z okolního prostředí, a na tomto principu stojí základy egaJe jasné že ego se nedá překonat, pokud je vnímáme jako nepřítele. Je naším biologickým dědictvím, a kdyby jej nebylo, nežil by již na Zemi nikdo, kdo by si na ně mohl stěžovat. Pochopíme-li jeho původ a jeho význam pro přežití, můžeme je vnímat jako velký přínos. Má ovšem sklony k neovladatelnosti a k vyvolávání emocionálních, psychologických a duchovních problémů, pokud není transcendováno…

V 3. části Hawkins naznačuje své řešení duchovního vývoje, které k jeho učení přidává prvky východních náboženství. Souhlasíme s tím, že základním prvkem je určitě pravá Láska. Nicméně už nesouhlasíme s tím, že láska by snad měla být emoce. Věříme, že jsme s velkou jistotou, mnohokráte, ukázali že emoce patří zcela jednoznačně vědomí těla, egu. Konkrétně třeba zde. Pravá Láska je zcela samostatná energie.

Ego, centrum vůle, nebo také vědomí těla se nachází v podvědomí! Prociťte si to!

A právě v nepochopení emocí, které ve skutečnosti patří k vědomí těla, je také největší omyl pana Hawkinse, který nepochopil že každá čakra je ve skutečnosti centrem vědomí — a především že 3. čakra je natolik silná a důležitá pro tento 3D hmotný svět, že zde má naprosto dominantní roli. Ano, právě ego, centrum vůle, spojené s 3. čakrou je v naší realitě dominantní a nemůžete jej proto ignorovat ani potlačovat, což je typický omyl východních učení, která jsou určená pro jinak vyvinuté človíčky, lidi jiné doby…

Věříme také, že opravdový hledající by měl chápat, že pozemský duchovní život byl poněkud urychlen v okamžiku, když k pozemskému zvířecímu vědomí ega byl připojen Duch. Tato událost se v Bibli popisuje zjednodušeně a symbolicky jako tzv. Pád z Ráje.

Jak je veřejně známo, biblické zápisy jsou ve skutečnosti výtažkem sumerských zápisů, kde je docela detailně popsáno rovněž i stvoření člověka. Dnes bychom to popsali jako pokročilou genetickou manipulaci, kde vrchní specialista jménem Enki modifikoval zvířecí tělo (lido-opa) a jeho krev tak, aby pojalo entitu Ducha napojenou v oblasti srdce. Propojujícím elementem byla samozřejmě krev, jak se dochovalo dokonce i v oficiální Bibli, kde je řečeno: Duše je v krvi! Háček je v tom, že sami překladatelé v tom mají zmatek a často tíhnou k dogmatickým falešným výkladům, které lidi uvádějí ve smrtelný omyl. Naneštěstí to platí například i pro náš oblíbený studijní překlad CSP, kde se uvádí chybně: Neboť život těla je v krvi… Podívejme se na nějaké korektní překlady:

11 Nebo duše všelikého těla ve krvi jest, já pak oddal jsem vám ji k oltáři, k očišťování duší vašich...
11 Veď duša živočícha je v krvi a dal som vám ju pre oltár, aby ste ňou zmierovali svoje duše. Krv sprostredkuje zmierenie, lebo v nej je život.

Hawkins nám říká zhruba to, že „nakonec by mělo dojít k rozpuštění zbývající duality protikladů existence a neexistence. Totožnost se prý rozplyne v Univerzálním Božství a nezůstane žádné individuální vědomí, žádné  »já«…“

V tomto bodě se s Hawkinsem logicky rozcházíme, protože jsme si jisti, že naším hlavním cílem je znovu-sjednocení osobnosti (ega) s vyšší duchovní složkou, Duchem. Docela jasno v tom má také původní Kristus. Naší odměnou tedy bude obohacení Ducha o pozemskou složku ega, resp. osobní personu člověka. DRH má částečně pravdu v tom, že ke splynutí samozřejmě musí dojít u všech, kteří chtějí projít zkouškou, nicméně k „rozpuštění ega“ rozhodně nejdojde, spíše k jeho kultivaci a integraci do lidské duše.

Můžete tuto prostou skutečnost klidně ignorovat 😉 nicméně pro každého, kdo svou pozemskou ženskou energii (ego) nevyčistí a neintegruje do své duše, pro toho se tato energie stane kotvou, která mu bude bránit ve Vzestupu — bude jej totiž držet v této realitě.

Ano, přesně toto můžeme nalézt v původním Kristově učení, které se dochovalo v Tomášově ev.

Hlavní pointou ale je, že Kristus lidem dal velice efektivní (a přitom velmi jednoduchou) metodu reintegrace pozemského vědomí těla — a tou je Kristovská tzv. Láska k sobě sama, která se odehrává právě mezi duchovní a tělesnou složkou lidské mysli.