Sluneční mikronova se blíží. Významné energetické změny ve Sluneční soustavě a v okolním galaktickém prostoru. VŠECHNY DŮKAZY v jednom videu. 32

Minule jsme si ukázali důkazy důvěryhodnosti Bena Davidsona. Dnes se podíváme na jeho shrnutí faktů, která vyprávějí o tom, že mikronova se opravdu blíží. Ještě předtím můžeme začít jednoduchou otázkou:

Pamatujete si na přirozeně žluté Slunce?

Ta žlutá barva opravdu není konspirace, je to i v encyklopedii, pokud to ještě nikdo necenzuroval… 😉 Citace podle Wikipedie: Teplota na povrchu Slunce činí asi 5 800 K, proto je lidé vnímají jako žluté (i když maximum jeho vyzařování je v zelené části viditelného spektra)… Zemská atmosféra propouští jen část spektra slunečního záření – všechny složky viditelného spektra, část ultrafialového, infračerveného a radiového záření… Otázka se rozebírá v tomto videu:

Katastrofa se blíží?

Když všechny důkazy vypovídají o tomtéž, můžete ignorovat jen kolik „náhod“?

V druhém videu Ben shrnuje důkazy. Ano, to je opravdová věda, kterou B. Davidson vysvětluje — i když samozřejmě musí být v rozporu s klimatickým greténským podvodem. 💡 Krom informací o tom, co spouští mikronovu, se dozvíte o jejím působení na Zemi, kde může způsobit pootočení pólů. Dozvíte se, že tato cyklická událost má otisk v mnoha historických údajně „mýtech“. Ano, lidé to věděli, ale v současnosti nám to mocipáni nechtějí říci! Proč asi? 😉 Proč celebrity horečně nakupují sídla v odlehlých oblastech a staví bunkry?

Podívejme se podrobněji na informace z videa. Pokusíme se vám svými slovy připomenout pár citací:

Země zažívá relativně dlouhá klidná období přerušovaná opakujícími se katastrofami. Blížíme se ke konci jednoho z nich. Kombinací staletí studií a moderních schopností technologie můžeme vysvětlit všechny důkazy o cyklu katastrof na Zemi. Země se chystá udělat něco, co nedělala už tisíce let. Magnetické póly mění svou polohu a magnetické pole Země extrémně slábne. Dochází ke změnám magnetického pole mnoha planet ve sluneční soustavě, i na Slunci se mění magnetické pole.

Zde vidíte historické geologické záznamy v jedné studii, která samozřejmě není kompletní… nicméně základní cyklus 12000 let je zřetelně viditelný.

Historicky dochází k velkým posunům magnetických pólů každých 12 000 let, které se nazývají geomagnetické exkurze (výkyvy). Dále existují ještě menší výkyvy pólů v 6000letých půl-cyklech — tzv. Čínská událost (alias událost Noeho) byla potvrzena v roce 2023. Nejlépe prozkoumané události jsou ta před dvanácti tisíci lety, exkurze v Göteborgu (Tianchi) a mimořádně silná událost něco před čtyřiceti tisíci lety nazvaná Laschamp.

Další události můžete vidět na obrázku výše, který pochází z publikované studie. Tu najdete spolu s dalšími podrobnějšími informacemi v našem seriálu.

Významné změny ve Sluneční soustavě

Země zahájila svůj magnetický posun v roce 1850… a posun se zrychluje a bude zrychlovat i nadále. Tyto události se shodují s významnými klimatickými a vulkanickými událostmi v minulosti. Tohle je příběh o tisíci kouscích, které se spojují v děsivý příběh.

Heliospheric Current Sheet, Prof. John M. Wilcox, Science 1980: Parkerovy spirály (proudové pásy) tvoří všechny rotující elektromagnetické objekty, jako např. i jádro galaxie, které tak vytváří energii pro spuštění Slunečního záblesku…

Dále se zabývejme skutečností, že tato událost zasáhla celou sluneční soustavu. Udělejme další krok na galaktickou úroveň. V galaxii existuje elektro-magnetické vlnění (proudový pás, Parkerovy spirály) stejně jako u našeho Slunce, jak ukazuje obraz výše. Jednotlivá ramena spirály by měly zasáhnout naši sluneční soustavu přibližně každých 12000 let. Tento proudový list sebou nese galaktický magnetický obrat (nikoli galaktický rovník, jak se mnozí domnívají). Je to tento galaktický magnetický obrat, očekávaný přibližně jednou za 12000 let, který ovlivňuje naši sluneční soustavu a je hnací silou katastrof na Zemi.

  • Co se týče změn ve sluneční soustavě, vítr na Venuši nyní vane silněji a rychleji, ve skutečnosti o 33 procent rychleji.
  • Studie na Zemi naznačily, že sluneční záření modulované magnetickou aktivitou Země, pomáhá urychlovat vítr ve všech výškách, takže změna magnetického pole na Venuši by jistě vysvětlila i tyto větry.
  • Mars má rostoucí seismickou aktivitu a dokonce se nyní předpokládá, že má aktivní živý plášť — i když se předtím dlouho věřilo, že je „mrtvý“. Studie o magnetickém poli Země a sluneční aktivitě související s dlouhodobým klimatem a seismickou aktivitou na Zemi prokazují souvislost, takže velká magnetická změna mohla Mars skutečně „probudit“.
  • Jupiter prodělal mnoho změn mraků včetně Velké rudé skvrny a změny v rádiovém signálu. To je přímý důkaz, že magnetická pole se mění. Na Zemi víme, že sluneční a magnetické podmínky ovlivňují oblaka.
  • Saturnova třicetiletá dráha je excentrická a každý oběh, v nejbližším bodě ke Slunci, na něm vzniká superbouře v důsledku zvýšené intenzity slunečního záření.
  • Na Uranu zaznamenali polární aktivitu spolu s rekordní bouřkovou aktivitou.
  • Neptun právě prodělal velký bouřkový obrat — a to je velká věc. Neptunské bouře, stejně jako pozemské hurikány, se řídí stejnými zákonitostmi. Teď si představte hurikán, který se zformoval u pobřeží Floridy a vystřelil na východ přes Atlantik a zasáhl Afriku… právě se to stalo na Neptunu. Něco se změnilo.
  • Pluto ztratilo 20 procent své atmosféry za méně než dva roky.

Takže to je důkaz magnetického posunu na všech planetách. Slunce má také patrnou změnu magnetického pole. Galaktická magnetická reverze ovlivňuje celou Sluneční soustavu.

Ovlivnění okolního galaktického prostoru

Galaktický proud by měl také přinášet plazmatický prach a ovlivňovat magnetická pole obklopující
celou sluneční soustavu… Co víme? Astronomové pozorují více mezihvězdných iontů, než se očekávalo, také pozorují více energetického neutrálního vodíku, než se očekávalo — což jsou dva příznaky. Jak je patrné z několika nedávných studií, koncentrace plazmatického prachu se zvyšuje i ve vnitřní sluneční soustavě, což je třetí znak. Astronomové také zaznamenávají fenomenální změny ve „stuze“ IBEX, mezihvězdném magnetickém otisku na vnější heliosféře obklopující Sluneční soustavu. To je čtvrtý znak!

Co je pás IBEX na hranici Sluneční soustavy?

Heliosféra chrání Sluneční soustavu před energetickými ionizovanými částicemi kosmického záření (cosmic rays). Odstíní až 90 procent z nich. Podobně zemská magnetosféra chrání Zemi před ionizovanými částicemi slunečního větru. Doplňme si citaci k pochopení funkce IBEXu, který ukazuje určitý obraz magnetismu vně heliosféry. V tuto chvíli lze předpokládat, že se tam objevuje galaktický proudový (plazmový) pás a lze porovnávat, jak se stuha časem mění. Plazmatický pás totiž přináší náboj, který právě detekuje IBEX:

19. října 2008, vynesla nosná raketa Pegasus XL na oběžnou dráhu kolem Země malou sondu IBEX, což je akronym pro Interstellar Boundary Explorer, tedy Průzkumník mezihvězdného rozhraní. Zkoumá částice přilétávající z hranic Sluneční soustavy… Sonda neustále rotuje a to umožňuje každému ze dvou detektorů neutrálních atomů přeskenovat v průběhu půl roku celou oblohu.

Proč jsou zajímavé ty atomy? Slunce kromě celého spektra elektromagnetického záření vysílá do všech směrů i proudy ionizovaných částic (zejména elektronů a protonů) s vysokou energií. Na hranicích tzv. heliosféry jsou ionty slunečního větru prudce zbrzděny. Při náhodných srážkách s atomy tzv. mezihvězdného prostředí (interstellar medium) dochází k výměně nábojů. Například rychlý sluneční proton si při kolizi ukradne jeden elektron, čím se z něho stane neutrální atom vodíku. Zároveň ale změní směr a vydá se zpátky ke Slunci… A právě takto vzniklé neutrální atomy dva detektory IBEXu zachytávají. (Pozn.: Samozřejmě mohou některé tyto atomy přicházet i zvenčí…)

Výsledky prvního půlroku, tedy první mapy prostorového rozložení hustoty neutrálních atomů přinesly nečekané překvapení v podobě úzkého pásu s výrazně zvýšenými hodnotami, táhnoucího se napříč oblohou po velkém oblouku o délce 300 obloukových stupňů. V oblasti pásu se vytváří dva až třikrát více energetických neutrálních atomů, než mimo něj. Realita je tak v rozporu se starými předpoklady, podle kterých všude na mezihvězdném rozhraní vzniká přibližně stejné množství neutrálních atomů:

VIDEO: NASA | IBEX: Observing the Sun’s Horizon

Rok 2017: Nabité částice ze Slunce, nazývané „sluneční vítr“, proudí ven daleko za dráhy planet a srážejí se s materiálem mezi hvězdami, nazývaným „mezihvězdné prostředí“ (ISM). Při těchto interakcích vznikají energetické neutrální atomy (ENA), částice bez náboje, které se pohybují velmi rychle. Tato oblast nevyzařuje žádné světlo, které by bylo možné zachytit běžnými teleskopy, takže IBEX místo toho měří částice, které se pohybují směrem dovnitř… Jediným vědeckým cílem sondy IBEX je odhalit povahu interakcí mezi slunečním větrem a mezihvězdným prostředím na okraji naší Sluneční soustavy…

Pozn. redakce: Všimněte si, jak jsou vědátoři stále překvapeni „neočekávanými“ výsledky, které neodpovídají jejich modelům… 😉 A zcela jednoznačně na IBEXu vidíme právě vnější vlivy kosmického záření a prachu, mezi které počítáme právě i GALAKTICKÝ PROUDOVÝ PÁS. Ten mainstream stále neuznává… ale alespoň už mluví o tzv. „mezihvězdném větru“. Kdo má oči, vidí. Také se nám nepodařilo nalézt novější data, nebo videa IBEXu, než ta z roku 2017, takže opět vzniká podezření, že páni nechtějí abychom věděli, co se děje v kosmu. Proudový pás by se měl projevovat čím dál silněji… POKUD BY SNAD NĚKDO NALEZL novější data, prosíme, dejte nám vědět!

Je zjevné, že pás zvýšené tvorby energetických neutrálních atomů nevzniká přímo na „nárazníkové“ zóně (bow shock) heliosféry s hmotou z mezihvězdného prostředí, jak se sluneční soustava řítí Galaxií. Tedy je nutné hledat i jinou fyzikální příčinu. Velmi pravděpodobné vysvětlení je, že by mohlo jít o interakci mezi heliosférou a lokálním galaktickým magnetickým polem… Heliosféra, tedy oblast působení magnetického pole Slunce deformuje siločáry vnějšího lokálního galaktického magnetického pole. V oblasti největší deformace se zahušťují, intenzita pole roste… Zdroje pro IBEX:

Okolní hvězdy

Ale počkejte, jestli se galaktický proudový pás pohybuje radiálně směrem ven od galaktického centra, neměli bychom vidět nejbližší hvězdy směrem ke středu Galaxie, jak jsou ovlivňovány energií pásu?

Díky vzdálenosti mezi hvězdami se můžeme dívat jen na ty nejbližší. Systém Proxima Centauri, Barnardova hvězda… Také hvězda A.D. Leo, což je hvězda přibližně ve stejné vzdálenosti od galaktického středu jako my, ale o několik světelných let na „sever“.

Všechny měly nedávno aktivity typu nova

Jak jsou spouštěny mikro-novy

Pojďme se ponořit hlouběji. Jeden z opakujících se důkazů jsou izotopy nedávno objevené na Zemi — ty, které mohou vzniknout pouze v hvězdné nově — a ty se objevují v mikrotektitech i zkamenělinách.

Ilustrace European Southern Observatory (ESO) znázorňuje dvouhvězdný systém. Je vidět modrý disk materiálu vířící kolem bílého trpaslíka, který přitahuje materiál od doprovodné hvězdy. My už ale víme, že stačí jedna hvězda, která získá materiál k výbuchu pomocí tzv. proudového plazmatického pásu.

Dnes už fyzikové vědí, že existují dva způsoby, jak jsou spouštěny tyto opakující se novy. (Pozn. redakce: O důkazech referujeme zde.) Jedním z nich je magnetický impuls a druhým druhým je akumulace materiálu, které se říká akrece. Izotop, po výbuchu novy přilepený na prachu, se nemůže dostat ze zbytku novy, takže ty izotopy, které jsou zde na Zemi, musí být z naší hvězdy.

Zpět na Zemi

Ti, kteří v celé historii mluvili o převrácení Země, nemohli přijít na mechanismus, jak odemknout zemskou kůru, který by dění vysvětlil. Díky moderním výzkumům víme, že zemská kůra je uzamčena termo-elektrickou rovnováhou a také že sluneční záření indukuje elektrický proud do pláštěVlna energie ze sluneční mikronovy tedy naruší tuto rovnováhu, čímž se uvolní kůra…

Zajímavé je, že několik vědců v Einsteinově době počítalo, co by se stalo, kdyby se podařilo odemknout kůru: Těžký led na polárních oblastech se bude chtít otáčet na rovníku, v místě největší odstředivé síly… Grónsko by skončilo na rovníku a část Antarktidy by se tak ocitla na místě Bengálského zálivu v Indickém oceánu a Peru na severním a jižním pólu… Jinými slovy, dojde k po-otočení rotace Země o 90 stupňů.

Příběh se stává ještě zajímavějším, když si uvědomíme, že náboženské texty a mytologické příběhy říkají přesně toto: Země se bude kymácet jako opilec… až po Slunce, které zčerná jako žíněný pytel, což by bylo způsobeno materiálem hromadícím se na Slunci před mikronovou… Celý svět se dnes zdá být jako jedna obrovská Sodoma a Gomora, všude vidíme vzestup satanismu, degeneraci… Například:

19 A dám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, [krev a oheň a sloupy dýmu]. 20 Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, veliký a skvělý. 21 I stane se, že každý, kdo bude vzývat Pánovo jméno, bude zachráněn...
12 A když otevřel šestou pečeť, uviděl jsem, že nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako žíněný pytel a měsíc úplně zkrvavěl. 13 A nebeské hvězdy spadly na zem, jako když fíkovník zmítaný vichrem shazuje své pozdní fíky; 14 a nebe zmizelo, jako když se svinuje svitek, a každá hora i každý ostrov se pohnuly ze svého místa. 15 Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní, každý otrok i svobodný, se ukryli do jeskyň a do horských skal...

Pozn. redakce: Na proroctví jsme již opakovaně upozorňovali, např. zde. Člověka doslova mrazí, když vidí jak dokonale přesně pasují ta prastará proroctví na představu Sluneční mikronovy, záblesku. Je to daleko za hranicí jakékoli „náhodnosti“.

Kolik z těchto „náhod“ můžeme ignorovat? Zdá se, že vlády a elity se připravují přesně na to, jednají bezohledně, protože vědí, že to přijde… Kopou pod zemí, kupují bunkry soudného dne překvapivým tempem… jen sledujte, co dělají…

Časové odhady odpovídají následujícímu Slunečnímu minimu — ano, odpálení mikronovy by mělo odpovídat minimu, protože v tu chvíli je nejslabší magnetický štít Sluneční soustavy a Země je odkryta působení galaktické kosmické energie. Je tu souběh také s extrémním poklesem magnetismu Země:

Posun a pokles magnetického pole Země

Závěr: Duchovní přípravy jsou nejdůležitější

Je to paradox, není to pro materialisty, ale opravdu je nutná především naše duchovní příprava… tak, jak neustále připomínáme! Nemůžeme ovlivnit mocipány na vrcholu pyramidy, nemůžeme ovlivnit ani ovčany sledující greténskou propagandu, popíjejíce z papírových brček… To jediné, co můžeme ovlivnit, jsme my sami. Dobrá zpráva je, že to nezahrnuje ani nepraktické hodiny meditace… To jediné co potřebujeme, poznat sebe, svou duši — to co je třeba udělat pak, nám pomůže nejenom ke „šťastnému životu“, ale následně i pozitivně ovlivní naše okolí a ve finále vede ke Vzestupu Duše. Pokud nás bude dost, můžeme docílit velké změny. Nápovědu najdete tady.

Je nezbytně nutné, abychom dokončili svou osobní kristovskou Cestu a práci na pozvednutí svého vědomí! 2000 let stará proroctví všem, kteří „udělali ze dvou jedno“ a žijí v kristovské energii, dávají velkou naději. Slova „příchod Pána“, ovšem neznamenají fyzický příchod Ježíše (jak se nám snaží nakukat falešní proroci):

My živí, kteří jsme tu ponecháni do příchodu Pána, jistě nepředejdeme ty, kteří zesnuli, protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už na vždy budeme s Pánem. 
(1 Tesalonickým 4:15-17)

-pokračování-


Zdroje:

5 1 vote
Article Rating
Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x