Tento text je snahou o vyjasnění pojmů a současně také varováním před krásně znějícími, ale falešnými proroky všeho druhu…

Původ slova “vzestup” je nejasný a starobylý

Nejen v New Age komunitě je “vzestup” velmi populární slovo, používané k popisu mnoha různých zážitků a procesů. Budeme si pro účely úplného pochopení definovat “vzestup” v co nejširším pohledu.

Ve svém jádru je “vzestup” poznáním, že jsme více než jen fyzické tělo a že naše vědomí je mnoha-vrstvý multi-dimenzionální “vnímatel” nebo “pozorovatel” který je odlišný od těla a který může “vzestoupit” do nefyzických dimenzí. Tento vzestup není nutně posmrtná zkušenost nebo proces, ale může začít kdykoliv je jedinec “probuzen”.

Když už zmiňujeme nefyzické dimenze, řekněme že to je sice časté vyjádření, ale není úplně přesné… ve skutečnosti je všechno a všichni v této realitě jen projevem základní božské energie! Pro skutečné a úplné gnostické pochopení naší reality je tohle fundamentální Poznání, viz např.

Znalost Poznání “vzestupu” sahá zpět do daleké doby starověku. S konceptem “vzestupu” souvisí také tzv. “prvotní hřích” nebo “pád” spolu s tzv. “vykoupením”, které má být nápravou ono prvotního “pádu” — jak učí mnoho náboženských směrů. Podle nich lidé “padli” do fyzického těla, do hříchu, do temnoty, do nevědomosti a jsme “vykoupeni” nějakou formou “milosti” — Kristem, Bohem, Duchem atp. “Milost vykoupení” je aktivací, probuzením nebo znovuzrozením, což by mělo vést směrem k duchovním destinacím vyšších vibrací, čistšímu stavu a stavu lásky a harmonie. Principiálně vám to sice říkají správně, ale nikdo z nich vám nedává ani funkční, ani praktický návod. Hned v úvodu je nutno rázně ozřejmit, že žádný Ježíš si pro nikoho podruhé nepřijde! Kristus není žádná osoba, stejně jako Bůh není osoba. Kristus je ve skutečnosti jen titul a stav vědomí.

V našem gnostickém prvním kroku dáme prostor klasickému popisu od Abdrushina:

4. Vzestup

Vy, kteří usilujete o Poznání,
nezaplétejte se do sítě,
ale staňte se vidoucími [tzn. vědoucími].

Podle věčného zákona zatěžuje vás nezměnitelná nutnost odpykání a nemůžete ji nikdy setřásti na jiné. Jaké břímě jste si uložili svými myšlenkami, slovy a skutky, to nemůže z vás sejmouti nikdo jiný, než opět vy sami! Uvažte, že jinak by byla Božská spravedlnost jen prázdným zvukem a s ní také všechno ostatní by se rozpadlo v trosky.

Proto osvoboďte se! Neváhejte ani hodinu a stanovte této nutnosti odpykání cíl a konec! Poctivé chtění k dobrému, k lepšímu, jemuž se dostává větší síly hluboce procítěnou modlitbou, přináší spásu!

Pozn. redakce: Když Abdrushin mluví o odpykávání, tak tím má zcela jistě na mysli fungování tzv. zákona karmy, který Kristus vtipně popsal výrokem “jak zaseješ, tak sklidíš”.

Bez poctivého, pevného chtění k dobrému nemůže nikdy nastati odpykání. Stále bude si nízké ve vás dodávati samo sobě vždy novou potravu k dalšímu svému trvání, což opět bude vyžadovati nové odpykání a bude tak pokračovati bez přestání. Toto stále se obnovující odpykávání objeví se vám jako jediná nepravost nebo utrpení. Je to celý řetěz bez konce, který se stále znovu navazuje ještě dříve, než předcházející články se mohly uvolniti. Tu není pak nikdy vykoupení, protože je tu stálý požadavek odpykávání. Je to jako řetěz, který vás drží přikovaného k zemi. Při tom je veliké nebezpečí, že to půjde ještě hlouběji. Vy všichni, kteří jste dosud na tomto světě, vzchopte se proto konečně k dobrému chtění. Dříve, než podle vašich pojmů budete na onom světě! Při stálém a trvalém dobrém chtění musí nastati konec všemu odpykávání, protože ten, kdo chce dobro a působí k němu, neposkytuje již nové potravy pro novou nutnost odpykání. A tím nastává osvobození, vykoupení, které jedině dovoluje vzestup ke Světlu. Dbejte této výstrahy! Není pro vás jiné cesty! Pro nikoho… Uvažte, že každá pozemská dráha jest jen krátkou školou a že odloučením těla nenastává pro vás konec…

Ale sotva je usmířena jedna vina, přichází [k člověku] v jakékoliv formě jiná, jako by se rovněž dožadovala usmíření. Tak pukají po řadě obruče, jež ho tísnily a tlačily. Je mu tak lehko! A tento pocit lehkosti, jak mnohý z vás jistě již jednou zažil, není žádný klam, nýbrž účinek skutečnosti. Duch zbavený tlaku stává se lehkým a vznese se do výše podle zákona duchovní tíže. Vznese se do oné oblasti, do níž podle své lehkosti patří. Tak musí to jíti stále vzhůru, vstříc vytouženému Světlu! Zlé chtění stlačuje ducha dolů a činí ho těžkým. Dobro však nese ho vzhůru.

Veliký Mistr Ježíš ukázal vám již k tomu prostou cestu, vedoucí neomylně k cíli. Je hluboká pravda v prostých slovech: „Miluj bližního jako sebe sama!“

Tím dal klíč ke svobodě a ke vzestupu.

Jak to? Protože neochvějně platí: Co konáte pro bližního, konáte ve skutečnosti pro sebe! Pro vás samotné! Neboť podle věčných zákonů neomylně vše se k vám vrací, dobré i zlé, zde nebo tam. To přijde! Proto je vám tím ukázána nejprostší cesta, jak máte chápati krok k dobrému chtění. Svému bližnímu máte dávati svým způsobem, povahou, bytostí! Ne snad nutně penězi a statky. Pak by byli nemajetní vyloučeni z možnosti dávání. A v této bytosti, „v dávání sebe“, ve styku s bližním, v ohledu a úctě, jež mu dobrovolně nabízíte, spočívá „milování“ o němž mluvil Ježíš. Je v něm i pomoc, kterou tak bližnímu poskytujete, protože on nabývá tím schopnosti ke změně sebe sama a k dostoupení své výše. Tak může i zesílit.

Ale zpětná záření takového jednání ve svém zvratném působení nesou vás rychle vzhůru. Jejich přispěním dostává se vám stále nové síly. Šumným letem lze vám spěti ke Světlu…

• https://abdrushin.one/cs/poselstvi_gralu/1931/hlas/vzestup

Takže jaký je skutečný smysl našeho života v těle na Zemi?

A co je tedy pravým významem vzestupu? To pochopíte, poznáte-li konečně sami-sebe! Poznáte, že vy sami jste ono vědomí, které na sebe obléká “skafandr těla” a stává se tak živou duší. Pak budete s jistotou vědět, že tím klíčem k Vzestupu je sjednocení sebe-sama, sjednocení duální lidské duše tak, aby se “ze dvou znovu stalo jedno”. To vše původní pravý Kristus učil a církev to dodnes cenzuruje. Slavný Kristův výrok „Miluj bližního jako sebe sama!“ má totiž ještě další rozměr, který proroku Abdrushinovi nebyl dán a který církev důkladně potlačuje. Satanův Vatikán vám říká milujte své bližní, ale hlasitě mlčí o konci toho výroku. Církevníci dělají jako by tam vůbec nebyl. Tato hlasitě ignorovaná část totiž zcela jasně poukazuje na Jin-Jang dualitu lidské duše…

Láska je zcela nepochybně duální vztah mezi dvěma bytostmi, entitami. To nikdo nemůže popřít. Kdo jsou tedy ti dva, když se mluví o lásce k sobě?

Základem je sebe-poznání — protože až díky němu poznáte, kdo DOOPRAVDY jsou ti dva, mezi kterými se ta láska odehrává… A to je to Poznání, které se vám církev od svého založení snaží ukrást a zatajit.

• Základem sebe-poznání je znalost Božské jiskry v lidské duši.
• Tím druhým v partnerském vztahu uvnitř lidské duše pak je vědomí těla, ego, podvědomí spojené s emocemi. To ono podvědomí je centrem a vykonavatelem vůle člověka v této 3D realitě. Celý vtip je v tom, že jde o podvědomí, které člověk nemá vědomě pod kontrolou 😉 Což je pro mnoho lidí také kamenem úrazu, protože se vše snaží řešit rozumově.
• Když ale pochopíte, že ego (emocionální centrum vůle člověka) neovládáte, fakticky jej nemůžete ovládat rozumově, snad vám také dojde, proč je kristovská sebe-láska jedinou účinnou Cestou. Ano, nejsilnějším vaším nástrojem na Cestě ke sjednocení sebe-sama je kristovská láska k sobě-sama.
• Praktický návod můžete mít např. v ragauianově podání zde.

Navazující Abdrushinovu informaci o roli pohlavní síly, sexuality, mužské a ženské energie ve vztahu k duchovnímu vzestupu naleznete na tomto odkazu: https://pruvodce-vzestupem-duse.online/encyklopedie/pohlavni-sila-a-jeji-vyznam-na-ceste-k-duchovnimu-vzestupu-sexualita-puberta-a-klicova-role-kristovske-lasky-neni-zadna-duchovni-dedicnost/