Dualita duše v praxi: Příklady fungování energetického vampýrismu. Chyby při praktikování mentální sebeobrany. Získání respektu. J

V předchozích textech jsme konstatovali, že i energetické tělo lidské duše musí být vyživováno jistým typem „stravy“. Řekli jsme si, že platí, že lidé stále ještě převážně programovaní ve svém nitru blízko úrovně satanského /zvířecího/ programu „sobectví a oddělenost“ mají rádi nízkovibrační stravu v podobě převážně negativní „atmosféry“ míst, která rádi navštěvují a v nichž se jim dobře žije. Na rozdíl od nich, lidé již duchovně vyspělí preferují atmosféru míst vysokovibračních.

Vysvětlili jsme si také, jak a proč ti první, negativně vyladění lidé, energeticky napadají ty pozitivně vyladěné a charakterizovali jsme si i jednotlivé typy těchto energetických útoků. A začali jsme s probíráním konkrétních podmínek, za kterých nás může chránit osobní mentální-energetická bariéra…

Příklad fungování vampýrismu v praxi

A nyní pár slov o tom, jak ona bariéra vlastně funguje. Představte si vampýra, např. vašeho šéfa, který po kritice svého nadřízeného je s energií na štíru a potřebuje si „vylepšit skóre“. A to nejsnáze vyřeší útokem právě na vás.

Ano, právě na vás, protože ze zkušenosti ví, že jako hodný a nekonfliktní člověk jeho úsilí budete klást minimální nebo žádný odpor a dosáhne maxima uspokojení své potřeby s minimem vynaložené námahy.

Vy docela předpokládáte, že může být problém. Kolegové si o šéfově mizerné náladě šuškají už nějakou chvíli… A co čert nechce, onen dotyčný vkráčí do vaší kanceláře a zaútočí. Odmysleme si pro větší názornost, že by měl nějakou „pracovní“ připomínku, on vás prostě potřebuje „rozhodit“ /upít vám energie/ a proto mu stačí např. říci něco v tom smyslu: Jiřino, vy jste husa!

Vaše reakce je velmi předvídatelná. Vaše obavy se náhle zhmotní a je to tady. Vaše ego, pouhý ratlíček oproti přebujelému egu vašeho šéfa /být to naopak, jste pravděpodobně šéfem vy/, je raněno, zoufá si, šílí z toho. Co se vlastně stalo? Stalo se to, že šéf na vás /jakoby/ vylil kbelík studené špinavé špíny. A ta vám stéká po šatech, po těle a je to pro vás nesmírně frustrující. Ochladí tím pozitivní energie ve vaší auře na bod mrazu a část takto právě vzniklých a jemu šmakujících negativních energií typu „vepřo-knedlo-zelo“ si odsaje. Váš základní pocit je možno označit jako zoufalý dotaz směrem k útočníkovi: „Za co, šéfe, za co?“ Proč právě já? A co jsem vlastně udělala špatně? Propadáte se do deprese a tu špínu si v myšlenkách po těle dále „rozmazáváte“ a jste na infarkt.

Šéf ale nereaguje. On už svoji kořist /vaši energii/ má, vy jste „rozhozena“ a tu jeho dávku jste mu již poskytla. Nasycen mávne rukou a spokojeně odchází takto získanou energii strávit. On je přece šéf a proč by vám cokoli vysvětloval, že ano! A vy se do konce směny, poté doma, se ztrátou energie pracně vyrovnáváte a tuto — ztrátu doprovázející — depresi si ještě, byť již ve slabší formě, nesete s sebou do práce i zítra.

Pravděpodobně budete mít chvíli klid, protože šéfovo ego dobře ví, že opětovný útok v krátkém čase by mohl být skoro-pokusem o vraždu v důsledku vašeho psychického kolapsu a to on nechce. Jak jsem už dříve konstatoval, dnes v případě potřeby vyždímá někoho jiného — a opakovaný útok na vás si schová na chvíli, kdy se konečně z deprese dostanete, naberete znovu energii a začnete doufat, že už bude líp.

Tohle prožíváte vy, kteří žijete v této inkarnaci s převahou programu „láska a sjednocení“ nad programem „sobectví a oddělenost“ /viz první díl/, až příliš často.

A tak jste pro tyto /pořád ještě svojí psychikou poloviční/ zvířata snadnou a hlavně vítanou kořistí. Ledaže byste toho už měli dost a provedli vlastní proti-opatření…

Pozn.: Neodpustím si poněkud politicky nekorektní vsuvku… Děvčata, dejte na modlení za to, pokud vás váš domácí vampýr místní české provenience vysává rozsahu běžném pro českou populaci — je to sice nepříjemné a určitě si to nenechte líbit — ale berte na vědomí, že onen váš vampýr byl vychován sice blbě, ale přece jen křesťanském duchu a je vlastně už kultivovaným mírným „zvířetem“ žijícím již po generace v evropské zoologické zahradě.

Chcete-li si vampýrismu opravdu dosyta užít, vplujte nadšeně do náruče nějakého vyslance východního náboženství, původem z Přední Asie nebo rovníkové Afriky, kterých ve vašem okolí /díky zradě vašich politiků/ stále přibývá a bude přibývat. Oni se totiž rozhodli, že vyspělé Duše je třeba preventivně zlikvidovat. Takový mouňa je z hlediska vampýrismu dokonalým zvířetem non plus ultra, naprosto bez zábran, s egem nijak nekultivovaným. I vaše energie má zaručeny černé na bílém tím jejich prorokem — a vy se proto, se svou výchovou evropské ženy, velmi brzy ocitnete na hraně boje o vlastní energetické přežití!

Nakonec, budete-li mít štěstí, se zcela vzdáte své osobnosti a stanete se poslušnou otrokyní a něčím jako „špižírnou životní energie“ pro svého pána, který se cítí povinen z lidí této Země, k větší slávě svého „boha“, udělat muslimy nebo je ukrátit na hrdle mačetou. Až příliš často mnohé z žen již tuto zkušenost udělaly dříve, než narychlo opustily tento svět…  

Protiopatření aneb jak ona bariéra funguje

Tímto protiopatřením, které mám na mysli, je právě již zmíněná mentální bariéra. Správně postavená energetická bariéra je praktickým rozvinutím Kristova odkazu lidstvu a je dnes pro duchovně vyspělého člověka nezbytností. Samotná magie, která stojí u jejího základu, byla pro jistotu označena těmi idioty, v šarlatových pláštích a s lysinou na hlavě, za ďábelský výtvor. Proč, to už jistě víte!

Pokud si totiž vaše ego spolu s vámi /tedy s vaším Duchem/ staví každé ráno osobní ochrannou bariéru, je to něco podobného, jako byste obklopili svoji  zranitelnou auru neprůstřelným obalem.

Okamžitě to poznáte na tom, že získáte nadhled nad obvyklými krizovými situacemi a vampýrovy útoky se vám prostě na kůži nedostanou. Vaše ego, díky oné víře v bariéru, si zachová klid a pohodu a vy budete reagovat na útoky vampýrů docela jinak než dříve.

Například na útok větou typu „Jiřino, vy jste husa“ se prostě usmějete a kouknete se na šéfa a řeknete mu možná něco podobného jako: „No, šéfe, ale od toho jste tu šéf, abyste věděl, kdo z nás je kdo“… Není důležité, co řeknete, ale to, že zatímco jste soustředěni na bariéru mezi ním a sebou, jeho útok vyzní do prázdna. Od bariéry se doslova odrazí a vás se to uvnitř nijak nedotkne. Přijmete to klidně a nenecháte se rozhodit. Nastane totiž efekt, který jsem zde již dříve označil jako „zákon magického odrazu“.

Ten konkrétní děj mezi vaší aurou a aurou vašeho šéfa si představte třeba takto: On bere do svých rukou kýbl studené špíny a vyšplouchne ji do vaší aury. Za normálních okolností zažíváte prakticky tytéž pocity, jako kdyby to udělal v přímo v hmotném světě. Cítíte se zneuctěny, poníženy, pošpiněny, prostě nic moc. Já, šéfe, já a husa? Jak to šéfe. Proč husa? Co jsem udělala špatně, šéfe? Pocit viny, provinění dokoná zkázu vaší psychiky, energie z vás šumí ven, jak z proražené pneumatiky…

Zcela jinak to ovšem vypadá, když máte onu bariéru. Vy uvnitř, ego, duše i duch zůstáváte zcela v klidu, berete situaci s nadhledem. Pocity selhání, provinění, ponížení či pošpinění se nedostaví, vy zůstáváte nad danou situací, nenechali jste se „vtáhnout“ do obvyklé hry kočky s myší, kde jste ještě nikdy vlastně nevyhráli. A vy se proto lehce a elegantně jeho úderům vyhnete a on udeří místo do vás, do pomyslného „tréninkového míče“ na pružinách, který se objeví na místě, kde jste ještě před okamžikem byla vy. A ten „míč“ kmitne vzad, aby ho vzápětí vzal vší silou přímo do čumáku.

Vy zůstáváte v klidu a vaším nitrem se nese uklidňující hlas vašeho ducha, který vašemu nezraněnému egu připomíná: Je to blbec, viď, ale my ho máme stejně rádi, vola!

Zkušenosti mluví jasně

Podle dlouholetých zkušeností svých i svých klientů mohu říci, že obvykle stačí dvě nebo tři takováto bezproblémová zvládnutí útoku vampýra, aby ten s útoky na vás přestal /to právě opakovaný úder, jemu uštědřený oním pomyslným „míčem“, ho donutí se stáhnout a více na vás neútočit/. Vampýr si vás zařadí mezi sortu lidí, kteří jsou pro něj nebezpeční a na které jeho síla nestačí, vycouvá a zaměří svoji pozornost tam, kde je to snadné.

Pokud budete mít výčitky svědomí pro to, že místo vás se stane terčem útoku někdo jiný, klidně buďte tak pitomí a nechte se dále vysávat… Copak jsme se všichni nepřišli tady na Zemi něco naučit? Tak ať i ti ostatní neřeší pouze žrádlo, chlast a sex a učí se, čemu mají!

Proč myslíte, že vám Ježíš Kristus v Tomášově evangeliu /církví vyřazeném z Bible/ říká tohle:

Ježíš řekl: Stál jsem uprostřed světa a zjevil jsem se jim v těle a našel jsem všechny opilé. Nenašel jsem mezi nimi jediného žíznivého a moje duše pocítila bolest nad lidskými syny, že jsou slepí ve svém srdci a nevidí, že přišli na svět prázdní a hledají zase, jak by prázdní vyšli ze světa. Ale teď jsou opilí. Až setřesou své víno, budou činit pokání. (Tomáš 28)

Ale ani On možná nepředvídal, jak obrovské procento těch „opilců“ své víno ani po dvou tisíci letech setřást nechce. A o tom, že by činili pokání, se také nedá příliš mluvit. Řekl bych, že na to prostě se*ou!

Kritikům, kteří mi vytýkají tvrdost a málo pochopení pro ty stále chybující, chci právě teď říci: Já jsem neopustil sféru, ze které pocházím, a nevystavil se dobrovolně omezením lidského těla zde na Zemi proto, abych měl podobně jako Kristus znovu pochopení pro ty, kteří i po dvou tisíci letech jsou stále doslova „ožralí hmotou“ a absolutně postrádají žízeň po poznání. Přišli-li na svět prázdní a chtějí-li prázdní i odejít, tak ať odejdou. Přišel jsem lidem připomenout znovu pravé Kristovo učení, tak jak bylo jím samotným předpovězeno. Ale nikoho nepřemlouvám, nikoho neprosím.

Svůj další osud si svým přístupem vybírá každý sám. V tom je totiž princip „posledního soudu“. Tady a teď na konci věku vás nebude soudit senát tvořený anděli a archanděli, ten soud nad vámi totiž už běží! Soudíte se vy sami podle toho, zda dokážete opustit onu širokou cestu, která nikam nevede a nastoupíte tu „úzkou“, která jediná vede k cíli a tedy k Bohu.

Získání respektu

Abych vás dostal do obrazu: Výše jsem vám popsal proces, který můžeme v praktickém životě zahrnout pod pojem „získání respektu“ ze strany vampýra. Ten vás doposud měl zařazeny do sorty lidí, které může bez jakéhokoli rizika, s velkým energetickým přínosem pro sebe, kopat do zádele. Díky vaší vnitřní změně, s bariérou a s jejím zpětným odrazem, zařadí si vás do sorty lidí, kteří jsou pro něj „tabu“ — a to aniž byste mu museli odpovídat na jeho zvířecí chování stejně zvířecím způsobem. Vy jste prostě získali mentální /a dá se říci morální/ převahu nad jeho nízkým pudovým /egoistickým podvědomým/ chováním tím, že on, kopaje vás do zadku, si otlouká nárty svých nohou o vaši bariéru a zraňuje pouze sám sebe.

Energetický vampýr, při neznalosti těchto vnitřních dějů, to považuje za nárůst vaší osobní síly a už si prostě na vás netroufá, protože pokaždé skončí /díky magickému odrazu/ v poli poražených.

Pozn.: Tady mi dovolte říci zásadní poznámku… Nauka o energetickém vampýrismu a jeho zvládání je integrálním rozvinutím původního Kristova učení o nutnosti milovat sebe sama bezpodmínečnou láskou. Nutnost přežití v dnešním prostředí zamořeném vampýry /pro vás duchovně vyspělé/ přímo vyžaduje tuto ochranu vlastních energií, abyste vůbec mohli naplnit Kristův požadavek milovat své nepřátele. Pokud tuto bariéru nepraktikujete a nevytváříte, nikdy nemůžete bezpodmínečně milovat někoho, kdo vám vráží pomyslný meč do vašeho břicha. Milovat ho můžete až tehdy, když mu v tom vy sami dokonale zabráníte. Pak ho můžete milovat jako někoho, kdo /chudák/ ještě nedorostl do fáze, kdy si jednou uvědomí, že tohle se prostě lidem kolem sebe nedělá…

Chyby při praktikování mentální sebeobrany

Přiblížili jsme si fungování bariéry a možnost bezproblémového soužití s našimi bližními, kteří dosud neodložili své oblíbené zvířecí způsoby chování z dob, kdy člověk ještě lovil mamuty. A teď si taky něco řekněme k nebezpečí chybného chování, které může funkci vaší bariéry v jednotlivých případech do značné míry omezit nebo zcela znehodnotit.

Zcela jistě a nevyhnutelně poškodíte svoji bariéru, když se nenaučíte zásadně se vyhýbat situacím, kdy se dobrovolně necháváte vtahovat do negativních emocí jiných lidí. Znáte to všichni — zejména vy ženy: Kamarádka se pohádá s manželem, naházejí na sebe „kýbl“ špinavé energie. On s tím kýblem odejde do hospody a tam se ho nějak zbaví, ale ona zavolá vám a požádá o „audienci“. No a vy bezesporu přijmete. Protože co je krásnější, než slyšet o problémech jiného a nemít je sama, že ano. A ten pocit jisté nadřazenosti… a hlavně, moci tak druhému radit, to je přece paráda… Prožívat ty negativní emoce takříkajíc v přímém přenosu, ale tak trochu z druhé ruky, to je přece žůžo, že ano.

Takže se stane, že kamarádka dorazí a šou začíná. Podívejte se na situace, které všichni tak dokonale znáte, očima, které vidí do zákulisí dějů, které ve vzájemné interakci právě prožíváte. Na stole kouří dvě kávy a je tam samozřejmě i onen kýbl s hnojem. Vždycky tam byl a je tam i nyní, aniž ho vidíte. A kamarádka vám ho přišla vylít za krk: „Představ si, slyším klapnout dveře v předsíni a jdu se podívat, kdo přišel. Otevřu dveře a on to Pepa, manžel. A nevěřím vlastním očím,“ říká vaše kamarádka. „Ty víš, jak jsem vysazená na pořádek. A on stojí na té mojí vyleštěné podlaze v teniskách obalených hroudami bláta! Vypadni se zout ven říkám mu. A on se na mně tak zespodu podívá a říká: Nejsi ty kráva, že po mně řveš? No a když mi řekl tohle, tak já…“ pokračuje.

A vy se stoprocentní pravděpodobností, jak bývá vaším dobrým zvykem, se „vykloníte“ z bariéry dopředu a díte: „Proboha, on ti řekl, že jsi kráva? No to si dovolil moc! A co tys mu na to řekla?“ Vyslechnete odpověď a emotivně konstatujete: „No tos mu dobře řekla. Hajzl jeden, ulevíte si…“ A je vymalováno. „Kýbl“ je vylit do vaší aury, ta přirozeně vaší vlastní chybou nezafungovala, kamarádka odchází s přídělem vaší životní energie, spokojeně vrtí zadečkem a posílena vaší energií jde to vytmavit tomu pitomci hned, jak se z hospody vrátí.

A vy jste se s manželem chystali prožít příjemný večer u „Vesničky mé střediskové“, přijdete do obýváku, on otevírá láhev vína, vy chviličku poposedáváte a pak se omluvíte, že se na film nemůžete soustředit a jdete při žehlení v kuchyní zpracovat ty negativní energie za svoji kamarádku… Divil bych se, kdyby tomu tak nějak v těchto případech nebylo.

Váš správný postup je, nenechat se zatáhnout do podobných společných prožívání negativních energií s kýmkoli, kdo si to zamane. Přirozeně nemohu kamarádce říct, ať ke mně nechodí, a ten kýbl špíny si zpracuje sama. Nerozuměla by vám a možná by na vás poslala Chocholouška. Uvaříte kávu, posadíte se proti ní, vědoma si funkčnosti své bariéry. Díváte se jí do očí, aby si byla jista kontaktem s vámi, usmíváte se, ale mezi vámi je bariéra! Jste si jí vědoma!

A ona začíná vyprávět svůj příběh. Ani její negativní emoce k vám a ani vaše životní energie k ní neproudí, protože vaše vědomí o existenci bariéry a vaše víra v ni tyto proudy energií prostě nepropustí! Vaše kamarádka to podvědomě /na úrovni svého ega/ velmi dobře vnímá a ví, že se něco děje… Něco se změnilo a není to pro ni dobré! Chvíli to trvá. Tři, čtyři, pět minut?

To je tak asi čas, kdy to vydrží, aby pak /ve snaze vynutit si na vás onen přísun vašich životních energií/ slovně zaútočila asi takhle nějak: „Tak co na to říkáš, Marie /Jitko, Jiřino/?“ Ale vy zůstáváte v klidu za bariérou a řeknete jí něco odtažitého jako např: „Věro, a jak dlouho jsi vdaná? Deset let? No tak neříkej, že jste se takhle „chytli“ poprvé a nedělej z toho vědu. A vůbec, než se spolu rozvedete, to se ještě pohádáte vícekrát.“

A pak převedete řeč někam jinam, například otázkou: Hele, posledně jsi povídala, že půjdeš do kina na ten film, však víš, jaký! Pověz radši něco o tom, jaké to bylo.

Ono vtahování do emocí jiných lidí prostě už nikdy neakceptujte. Ubírá vám to spousty energie a přitom své partnerce nijak nepomůžete.

Představte si, že ona posílena vašim souhlasem s tím, že ona byla v právu a tím blbcem zodpovědným za hádku je její muž, navíc vybavena „kýblem“ vámi darované energie, se s ním po příchodu z hospody znovu pohádá. On ji znovu naplní její kýbl hnojem a zítra ji tam máte znovu.

Kdežto, když ji necháte s oním kýblem odejít, ona přijde domů a ta špína ji tak tíží, že se s manželem, pokud se vrátí z hospody v použitelném stavu, pokusí usmířit.

Ale přesně o to přece jde. Každý se přicházíme na Zemi naučit to, co jsme nezvládli v minulých inkarnacích. Už jen tím, že odmítnete její pokus to vyřešit tímto způsobem /vampýrismu/, jí pomůžete v souladu se zákony Univerza. Nošení kamarádek  na zádech, vožení dospělých dětí v kočárku, či absolutní podřízení se rozmarům domácího energetického vampýra vás uvrhne do hluboké životní krize. Je lépe jí předejít a učit se dobrovolně, ne až tehdy, kdy se váš anděl strážný naséře a dá vám to sežrat.

Egregory

Z pohledu uvědomění si toho, co rozhoduje o kvalitě života zde na Zemi, je třeba od roviny osobní odhlédnout trochu do roviny společenské, jaksi kolektivní. Každý jednotlivý člověk je zdrojem pozitivních i negativních energií různých vibrací, vždy podle situací v­­ průběhu dne, před které je postaven a které emocionálně nějak prožívá. Tak, jako existuje osobní rovina energetického vampýrismu mezi jednotlivými lidmi, existuje analogicky i několik dalších vrstev energetických rovin energetického vampýrismu.

Tyto další vrstvy můžeme strukturovat jak vertikálně, tak horizontálně a můžeme rovněž konstatovat, že se navzájem výrazně ovlivňují. V pracích některých autorů se o schématu onoho „vyššího“ stupně vampýrismu hovoří jako o egregorech. Egregorech národních i egregorech jednotlivých náboženství. Tou nejvyšší rovinou energetického vampýrismu je ovšem jednostranná výměna energií mezi lidstvem a zde v okruhu Země žijícími příslušníky mimozemských civilizací.

Závěrem připomeneme mohamedány

Pokud se těm vládnoucím podaří rozpoutat atomovou válku, je to v pohodě. Udělá to bum a bude Konec. To nejhorší, co se na vás hrne, je ale zaručeně islám a jeho agresivní ideologie.

Nepodléhejte prosím iluzím pro-migračních aktivistů o tom, že jste schopni ony těžké vampýry změnit ve „sluníčka sedmitečná“. Je zákonem dosud málo kultivovaného ega, že považuje projevy lásky za slabost… Na projevy lásky odpoví stupňováním požadavků a ještě větším násilím v případě, že budou mít za to, že jim není vyhověno. /Ve velmi podobném gardu je rozdmýchávána i 3. světová… proti Rusku. Trochu vzpomínejte, všechny Putinovy „červené čáry“ překročili — ale nakonec označili za agresora Rusko. Až začne válka, víte komu máte poděkovat… především médiím i poblitikům./

Znovu na vás apeluji: Uvědomte si, že v řadách energetických vampýrů a tudíž zvířecímu programu „sobectví“ stále ještě propadlých lidí, kteří tady s vámi žijí, se setkáváte s typem již značně kultivovaných vampýrů, kteří si ve své velké většině pouze přikrádají energii a rozhodně vás nevysají až do morku kosti.

U jejich zahraničních kolegů, kteří se hromadí na našich hranicích, je vampýrský útok naprostou samozřejmostí a směřuje proti samotné podstatě vaší životní energie a proti vašemu bytí, proti vaši existenci. Ti útok nezastaví, abyste mohli znovu nabrat sílu. Budou vás napadat nepřetržitě tak dlouho, dokud nezačnete kolabovat.

-pokračování-