Iluze času. Čas je kvantový a má krystalovou strukturu. Veškerý vesmír je vytvořen z informací. Víte jak s tím souvisí svobodná vůle? Žijeme v naprogramovaném hologramu-simulaci? 11

Pokračujeme v naší snaze udělat si celkový obraz a pochopit základní principy našeho Univerza. Minule to byly důkazy o iluzi hmoty i času. Již jsme se také zmínili o problémech s tzv. standardním modelem vesmíru a poukázali na některé teorie, které říkají že Velký třesk nebyl a které by dokázaly vysvětlit fungování naší reality lépe než současný vládnoucí materialismus. Na to vše nyní v našich úvahách navážeme.

Vše co vidíme je kvantové, nespojité, diskrétní neboli rozpixelované

Lidský mozek počítá obraz subjektivní osobní reality na základě elektrických signálů z 5 smyslů, přičemž elektrický proud tvoří jednotlivé diskrétní elektrony. To má jednoznačný důsledek — žádný náš smysl, nic co vidíme ve vesmíru okolo sebe, nic z toho není hladké — vše je kvantové, nespojité, diskrétní neboli rozpixelované. A aby to to bylo ještě fantastičtější, tak ani čas není spojitý — i čas je kvantový! Což nám hezky zapadá do jiného tvrzení kvantové fyziky, která říká že i čas je jen jeden z rozměrů Univerza!

Zopakujme si teď dvouštěrbinový experiment (české titulky)

Pozorování nejenže ovlivňuje to, co je měřeno, ale dokonce to i produkuje. My sami produkujeme výsledky měření.

Vnější svět okolo nás je jakoby digitální, pixelový — a ještě navíc je závislý na vědomí, které je pozoruje.

Ano, žijeme v digitálním, nikoliv analogovém matrixu. Podívejme se na další výzkumnou práci kvantové fyziky tak, jak o ní referuje server osel.cz:


Jak prozkoumat krystaly času? Čas plyne. Anebo neplyne?

Podle nové studie čas připomíná krystalovou strukturu. Čistě teoreticky by bylo možné čas rozdělit až na nekonečně krátké intervaly. Za nejkratší časový úsek, který by mohl mít nějaký fyzikální smysl, tedy vlastně „časové kvantum“, se ale obvykle považuje takzvaný Planckův čas

Jak je dlouhý nejkratší možný čas?

Aktuální hodnota Planckova času odvozená z experimentů odpovídá hodnotě 5,4 krát 10 na mínus 44 sekundy. Podle představ o Planckově času by neměly existovat jevy, které navzájem odděluje interval kratší, než právě Planckův čas. Co když je ale takový ultimátně nejkratší čas ve skutečnosti mnohem delší, než Planckův čas? Mir Faizal z kanadských univerzit ve Waterloo a Lethbridgi, Mohammed Khalil z egyptské Univerzity v Alexandrii a Saurya Das z Univerzity v Lethbridgi v článku, který nedávno zveřejnili v časopisu European Physical Journal C, tvrdí, že by to tak mohlo být…

Existence Planckova času má slušnou podporu od teorií, které směřují ke kvantové teorii gravitace.

Faizal a spol. se inspirovali několika nedávnými teoretickými studiemi a pustili se do výzkumu struktury času. Dospěli k závěru, že čas je výrazně nespojitý a také navrhli několik způsobů, jak to prověřit experimentem…

Čas jako krystalová struktura

Faizal s kolegy rovněž navrhují, že bychom čas měli vnímat jako svého druhu krystalovou strukturu, která se skládá z nespojitých, pravidelně se opakujících elementů. Náš dosavadní dojem, že čas kontinuálně plyne jako voda v potoce, je prý jenom iluze.

Faizal to vysvětluje tak, že realita je něco jako film, který se skládá z velkého počtu políček. Nám se sice zdá, že se na plátně odehrává pohyb, ve skutečnosti ale sledujeme nehybné snímky, které se objevují rychle po sobě, a mezi nimi je černočerná tma [resp. nic]…

Zdroje:


Další krok — kvantová gravitace

Co je realita aneb žijeme v digitální simulaci alias virtuální realitě alias iluzi?

Následující video skvěle ilustruje hlavní body problematiky. I když nemusíme souhlasit s tzv. teorií kvantové gravitace, kterou v něm vědci propagují, tak film perfektně ilustruje problémy, které má materialistické myšlení. V neposlední řadě tato nová teorie zařazuje mezi základní fyzikální veličiny VĚDOMÍ —  což pro materialisty bude nejspíše nepřijatelné 😉 Ale je to velmi podstatné, pouvažujte nad tím sami… Na následujících obrázcích jsou klíčové indicie vedoucí k podstatě Univerza:

We-Are-Living-In-A-Simulation-1

We-Are-Living-In-A-Simulation-2

We-Are-Living-In-A-Simulation-3

We-Are-Living-In-A-Simulation-4

We-Are-Living-In-A-Simulation-5

We-Are-Living-In-A-Simulation-6

We-Are-Living-In-A-Simulation-7

What Is Reality? [Official Film]

Připomínáme, zapněte si titulky. Pro šťouraly předem upřesníme, že dáma ve videu se mýlí, když označuje broušenou skleněnou vázu za krystal 😀 Běžné sklo je ve skutečnosti amorfní, nekrystalické. Filmaře zmátl svým jménem světově proslulý český výrobce skleněného umění — společnost Crystalex: https://www.crystalex.cz/vse-o-firme

Hacking Reality [Official Film]

Emergence Theory

Protože jde o velmi čerstvou teorii kvantové gravitace, vyjasněme si nejdříve význam jejího názvu a to jak ji budeme překládat. Anglický výkladový slovník říká zhruba toto:

  • Emergence — the process of coming into view…
  • Emergence — the process of coming into being…

Anglická synonyma jsou: appearance, arrival, coming, materialization, advent, inception, dawn, birth, origination, start, development, rise.

Slovo „emergence“ tedy vyjadřuje proces „objevení se“ nebo „projevení se“ a když se podíváme do synonym mohli bychom se dostat k výrazům jako zrození, počátek nebo i materializace. Osobně se mi líbí výraz materializace, protože úzce souvisí s tím, jak se objevují částice v našem 3D světě po tzv. kolapsu kvantové vlnové funkce — což jsme popsali v minulém díle. Ale „materializace“ je příliš nepodobná původnímu názvu… slovo „zrození“ by zase svádělo k záměně s řeckým „genesis“, mohlo by to být i slovo „manifestace“, ale asi zůstaneme u výrazu „(kvantová) teorie projevení“…

Emergence Theory — A Theory of Pixelated Spacetime and of Reality as a Quasicrystalline Point Space projected From the E8 Crystal

Co o své teorii výzkumníci říkají, citace: „Teorie projevení“ je sjednocená teorie kvantové gravitace, kterou v současné době rozvíjí tým vědců v Los Angeles. Teorie propojuje kvantovou mechaniku, obecnou a speciální relativitu, standardní model a další teorie fyziky hlavního proudu do úplného, ​​základního obrazu diskrétního (kvantového, digitálního), sama-sebe realizujícího (self-actualizing) vesmíru.

Pozn. redakce: Vědci použili výraz „actualizing“, který  má anglický výklad „make a reality of“. Skoro to vypadá jako by se autoři chtěli vyhnout šokujícímu výrazu „inteligentní vesmír“ — ano, pod tím výrazem „sama-sebe realizující“ je zahrnuta inteligence — což samozřejmě klidně může být AI (umělá inteligence) — tedy program. Proto hovoříme o našem vesmíru jako o simulaci!

Veškerá skutečnost (realita) je „vyrobena“ z informací, které jsou vytvářeny pozorujícím vědomím. Co je informace a jak s tím souvisí svobodná vůle?

V kořenech teorie je koncept, který má velkou podporu v komunitě teoretické fyziky — totiž že veškerá skutečnost je vytvořena z informací. (Pozn. redakce: O tom jednoduše není pochyb, i proto zde dáváme prostor této teorii.)

Co je to informace? Informace jsou významy nesené symboly. Jazyky a kódy jsou skupiny symbolů, které vyjadřují (nesou) význam. Různá možná uspořádání těchto symbolů se řídí pravidly. Uživatel jazyka používá svobodnou vůli k uspořádání symbolů, aby získal nějaký význam podle daných pravidel jazyka. V podstatě tedy existence informací implikuje, tedy předpokládá existenci „toho kdo si vybírá“, neboli nějakou formu pozorujícího vědomí, aby se to vše mohlo realizovat.

Symboly mohou být i geometrické útvary, jako např. trojúhelník nebo čtverec.

Realita je experimentálně pozorována jako geometrická ve všech možných velikostech, od Planckovy úrovně až po největší struktury. Uvedená skupina vědců předpokládá, že „geometrický jazyk“ nebo kód, který používá geometrickou symboliku, je základním způsobem, jakým je ve formě fyzické reality vyjádřena informace — ta ovšem vzniká až poté co je pozorována lidským vědomím.

Polytop je zobecněný mnohostěn pro libovolný počet dimenzí.
Polytop je zobecněný mnohostěn pro libovolný počet dimenzí.

Hlavním rysem skutečnosti (která se chová geometricky) je to, že všechny základní částice a síly v přírodě, včetně gravitace, se mohou transformovat mezi sebou prostřednictvím procesu nazývaného kalibrační transformace, způsobem, který přesně odpovídá vrcholům 8dimenzionálního (8D) polytopu krystalu nazvaného E8 mřížka (E8 lattice). 

Pozn. redakce: Co se týče kalibrační transformace, zde jde o určitý druh symetrie a nástroj při sjednocování popisu interakcí v rámci kvantové teorie pole.

My ale žijeme ve 3D vesmíru… Jaký geometrický „jazyk“ vyjadřuje geometrickou, 3rozměrnou skutečnost, která je hluboce svázána s 8dimenzionální mřížkou E8?

Uvedení vědci si myslí, že odpověď je v jazyce a matematice kvazikrystalů (quasicrystals). Kvazikrystal je aperiodický, ale nikoliv náhodný vzor. Kvazikrystal v jakémkoliv daném rozměru je vytvořen promítáním krystalu — to jest periodického vzoru — z vyšší dimenze do nižší.

Pozn. redakce: Ačkoliv zatím nemůžeme tvrdit, že je tomu skutečně tak, jak tvrdí uvedení vědci, máme neskutečné množství indicií, které by tomu odpovídaly. A jedním z faktů o kterých vědci nehovoří, je i speciální skupina znalostí nazývaná „posvátná geometrie“, o které mluví mnozí zasvěcenci od nepaměti a mnozí citliví lidé dokáží její účinky vnímat… Uvedená kvantová teorie by vysvětlila i to jak a proč funguje tzv. posvátná geometrie.

Tzv. pixelizaci vidíme dobře na starších displejích, ty dnešní mají pixely menší a hůře viditelné.

Na obrazovce televizoru nebo počítače je nejmenší, nedělitelná jednotka 2D pixel. V naší 3D quasikrystalické realitě je tetrahedron nejmenší, nedělitelná jednotka. 3D pixel 3D reality, chcete-li to říci jinými slovy.

Na 2D obrazovce se pixely nepohybují. Jednoduše mají různé hodnoty jasu a barev a iluze významu (ve formě vykresleného obrázku) je vytvořena jejich kombinovanými hodnotami. Podobně se tetrahedrony v 3D kvazikrystalech nepohybují — fungují jako binární (digitální) jazyk: V daném okamžiku může každý být “zobrazen”, “zapnut” nebo ne (1 nebo 0, angl. “on” nebo “off”). Pokud je “1”, může být v jednom ze dvou stavů: “otočen vlevo” nebo “otočen doprava”.

Merkaba je tetrahedron (čtyřstěn) ukazující nahoru (reprezentuje mužskou energii, oheň, ostří nebo meč) a spojený s dolů-ukazujícím tetrahedronem (reprezentujícím ženskou energii, vodu, kalich resp. grál). Podle pravidla »jak nahoře, tak dole« může symbolizovat buď energetické pole člověka, Země nebo celé galaxie.

Pozn. redakce: Do toho nám perfektně zapadá i prastará znalost symbolu tzv. merkaby, která se skládá ze dvou tetrahedronů! Duchovní autoři v případě merkaby říkají, že oba tetrahedrony rotují proti sobě! Hezky to do sebe zapadá, co myslíte?

Představte si teď jeden zmrazený okamžik (časový snímek, angl. time frame) v celém vesmíru. Označme tento okamžik “moment 1” pro ilustrační účely. V prvním okamžiku je 3D quasicrystal vyplňující celý vesmír ve “stavu 1” a v tomto stavu jsou některé tetrahedry zapnuté, některé jsou vypnuté, některé jsou otočeny doleva a některé jsou otočeny vpravo. Teď si představte další zmrazený okamžik “moment 2”. Ve druhém okamžiku je quasicrystal ve “stavu 2”. V tomto novém stavu jsou mnohé tetrahedry ve stavech odlišných od těch v “momentu 1”. A tak dále… Nyní si představte animaci (tj. postupné procházení v čase) mezi těmito zmrazenými okamžiky… Postupně ve 3D kvazikrystalu vesmíru vznikají stále komplexnější, sofistikovanější vzory. Ty se stávají stále komplexnějšími formami a nakonec se objevuje (projevuje) realita, kterou všichni známe a milujeme.

Pozn. redakce: V originálním jazyce je psáno “reality emerges” — odtud zřejmě pochází název teorie.

“Teorie projevení” předpovídá, že existuje specifická, pixelová substruktura elektronů — což jsou částice, o kterých se v současné době v mainstreamu předpokládá, bez důkazu, že jsou bezrozměrné. 

Využit je Einsteinův model časoprostoru

“Teorie projevení” staví na Einsteinově modelu časoprostoru, ve kterém budoucnost i minulost existují současně v jednom geometrickém objektu. Tento objekt považuje za systém, ve kterém všechny časové okamžiky časoprostoru (frames of spacetime) neustále interagují se všemi ostatními časovými snímky (myšleno okamžiky, angl. time frames).

Jinými slovy, existuje neustálý, dynamický, kauzální smyčkový vztah (causality loop relationship) mezi všemi momenty v čase, kdy minulost ovlivňuje minulost a budoucnost.

Projevené vědomí

Vidíme zde vědomí jako zcela základní, fundamentální a také projevující se (v tomto případě se rozhodně zdá vhodnější přeložit “emergent” jako “projevující se” než jako “vznikající”). V základní primitivní podobě existuje vědomí uvnitř každého tetrahedronu / 3D pixelu. Dále se rozšiřuje do vyšších stupňů řádu, jako je příroda a život, tak jak jej známe…

-konec citace-


A co z toho všeho plyne?

Výše uvedené je potvrzením teorie o tom, že náš hologramový vesmír je jakousi simulací neboli virtuální realitou tak, jak jsme zmínili hned na začátku naší série. Jediný rozdíl mezi hrou a realitou je v tom že kvalita zobrazených detailů je v reálné hmotné „realitě“ daleko lepší a samozřejmě jsou kvalitně simulovány všechny smysly, včetně hmatu, vůně i chuti. Zatím v žádné VR hře nemůže být hráč např. rozdrcen na kaši gravitační silou… a vlastně by takovou hru ani nikdo nechtěl (krom sebevrahů) 🙂

Pod tíhou důkazů o tom, že to naše vědomí nejen ovlivňuje, nýbrž i přímo vytváří to, co vnímáme jako realitu, musí i ten nejzarytější materialista vidět, že jde o stejný princip jaký zažívají hráči her ve virtuální realitě (VR). Počítač (na kterém VR hra běží) vytváří INFORMACE (data), kterými krmí smysly hráče podle předem naprogramovaných pravidel hry… a podle těchto naprogramovaných pravidel i reaguje na akce hráče. Akce hráče jsou projevem jeho SVOBODNÉ VŮLE. Je v tom zahrnuto i učení se. Jak hráč, tak onen počítač mají své vědomí.

A teď POZOR! Uvědomte si prosím, že to pozemský rozum a nízkovibrační vědomí ega je tím procesorem, který „vypočítává“ a na základě své svobodné vůle volí osobní realitu člověka.

Pamatujte, že to ego dekóduje okolní realitu na základě svého „naprogramování“ a emočního naladění!

Ego je oddělená samostatná část lidské duše se sídlem na solar-plexu a my většinou nemáme vědomou kontrolu nad tím co „počítá“ — proto se snažíme osvětlovat fakt, že své ego nemáte potlačovat, nýbrž že máte „oba dva uzavřít mír v jednom domě“ a mít rádi sama-sebe. Sebeláska je daleko nejlepší způsob, jak být v kontaktu se svým podvědomím, které z principu nemáme pod kontrolou. Jenom tak totiž dosáhneme zlepšení své osobní reality, jenom tak dosáhneme toho, že ego v podvědomí, i bez našeho vědomého „dozoru“, bude pracovat na stále vyšších vibracích a větší pozitivitě!

Moderní fyzika takto potvrzuje prastará učení zasvěcenců a duchovních učitelů — ti vždy tvrdili, že vědomí je ve všem, stejně jako že si do života přitahujeme to, co máme uvnitř vědomí!

Tzv. virtuální realita je dnes již docela pokročilá a v podstatě je dalším důkazem tvrzení o tom, jak náš mozek pro nás vytváří iluzi vnějšího 3D světa, který lidé mylně považují za jedinou "realitu". Současná virtuální realita totiž vytváří velmi realistické zážitky tak, že nahradí vstupní signály z lidských 5 smyslů těmi, které generuje počítačová simulace. A pokud jsou simulované signály stejně kvalitní jako ty z matrixu Země, tak váš mozek nepozná rozdíl... v tom je ten vtip! Ještě jinak řečeno: Celý vnější svět tvoří směs "upletená" z vlnění na různých frekvencích. PS: Jak známo v praxi dnešní počítačové VR se většinou nahrazují jen 2 smysly — zrak a sluch — ale protože jejich působení je nejsilnější, zážitky jsou realistické i tak...
Tzv. virtuální realita je dnes již docela pokročilá a v podstatě je dalším důkazem tvrzení o tom, jak náš mozek pro nás vytváří iluzi vnějšího 3D světa, který lidé mylně považují za jedinou “realitu”.

Současná virtuální realita totiž vytváří velmi realistické zážitky tak, že nahradí vstupní signály z lidských 5 smyslů těmi, které generuje počítačová simulace. A pokud jsou simulované signály stejně kvalitní jako ty z matrixu Země, tak váš mozek nepozná rozdíl… v tom je ten vtip!

Ještě jinak řečeno: Celý vnější svět tvoří směs “upletená” z vlnění na různých frekvencích.

PS: Jak známo v praxi dnešní počítačové VR se většinou nahrazují jen 2 smysly — zrak a sluch — ale protože jejich působení je nejsilnější, zážitky jsou realistické i tak…

Jste holografická projekce ve své realitě

Zdá se těžké tomu uvěřit, ale fakta, která jsme již v mnoha textech prozkoumali, mluví jasně. Nakonec se podívejte na toto video z produkce 7D Hologram Amazing Show v Dubaji. Hologramy jsou velmi skutečné… Snad už je lépe pochopitelné přirozené propojení této kvantové teorie s fungováním lidského vědomí Ducha (Božské Jiskry) nebo Duše.

Lze prokázat, že Univerzum je počítačová-digitální simulace na stvořitelově kvantovém superpočítači?

Materialistům vypadávají oči z důlků, když si čtou o kvantové fyzice — jejich problém. Ano z hlediska materialismu je to vše neuvěřitelně bizarní, nepředstavitelné, nemožné — prostě Einsteinova noční můra… Když ale otevřená mysl uvažuje dál, tak nutně musí dojít k podobným závěrům, které hezky vyjádřil např. Ross Rhodes, vědec a specialista na kvantovou fyziku:

If the universe is a computer running along conventional programming lines, then who are we? And who programmed this virtual reality simulation? And why? That is philosophy, certainly. And it is religion. And it is still science. http://www.bottomlayer.com

Česky zhruba takto: Pokud je tedy vesmír [kvantový, holografický] počítač na kterém podle programu [přírodních zákonů] běží naše [pozemská] virtuální realita [neboli iluze] — kdo jsme potom my lidé? A kdo naprogramoval tuto simulaci virtuální reality? A proč?

Technologie virtuální reality HTC Vive z roku 2016. Sada obsahuje náhlavní displej se sluchátky. Hráč drží "joysticky" pro virtuální realitu, které detekují a přenáší pohyb rukou do řídicího počítače. Foto HTC
Technologie virtuální reality HTC Vive z roku 2016. Sada obsahuje náhlavní displej se sluchátky. Hráč drží “joysticky” pro virtuální realitu, které detekují a přenáší pohyb rukou do řídicího počítače. Foto HTC

Fundamentem a bodem č. 1 na kterém je nutné stavět veškeré další úvahy je základní fakt (jak kvantová fyzika dokazuje) tato iluze je zcela jednoznačně naprogramována pro zobrazení v mozku a tedy je určena pro člověka, pro lidskou duši!

Dále můžeme uvést např. hypotézu že generování onoho hologramu souvisí s “černou dírou” ve středu galagie. Podle nejnovějších vědeckých poznatků je potvrzeno, že každá galaxie má ve svém středu masivní černou díru. U “naší” Mléčné dráhy jde o Saggitarius A*. Ale háček je v tom že astrononomové pouze nepřímo usuzují že jde o “černé díry”, usuzují na základě pozorování pozorování anomálií v té oblasti — vše může být i jinak…

Přímé důkazy nejsou a principiálně prokázat existenci vnějšího světa mimo simulaci je mimo naše možnosti měření. Měření čehokoliv ve virtuálním světě prostě nemá možnost překročit hranice toho co bylo naprogramováno, protože samotný měřicí přístroj je součástí simulace. Včetně samotného oka pozorovatele.

Teoreticky ale můžeme odhalit nějaké anomálie, praskliny ve zdi naprogramované reality, případně onu zeď samotnou. A bylo by možno uvažovat o tom, že onou bariérou, onou zdí je rychlost světla — což je sama o sobě anomálie, jak o tom mluví fyzici v uvedeném videu výše.

Každopádně k tomu, abyste mohli překonat zeď nebo bariéru této iluze, musíte změnit své myšlení. Schopnosti k tomu máte — právě jsme si ukázali, že skutečně jste tvůrci své reality! Jediné co musíte, to je poznat sami-sebe a vydat se po úzké Cestě ven z vězení!

Kdo hledá najde!

Nebo snad raději zůstanete ve vězení?

-pokračování-


Tento článek je součástí seriálu o tom, co je to vlastně „realita“. Začínáme s fyzikálními důkazy o tom, co je to hmota a jak ji naše duše vnímá. Od popisu fungování duše se propracujeme až k podstatě Univerza. Poznáme že duchovní a hmotný svět vůbec nejsou odděleny. Podíváme se mj. jak věda dokázala, že vesmír je složen pouze z energie a že naše zdánlivá „realita“ existuje až poté, co ji naše vědomí pozoruje. Podíváme se na důkazy o Einsteinově omylu a na problémy s tzv. Standardním modelem vesmíru. Nejnovější experimenty ukazují, že vládnoucí Standardní fyzikální model je pravděpodobně špatně a tzv. Velký třesk se možná vůbec neodehrál.

Na fantastické cestě za poznáním zjistíme, že holografický a kvantový model vesmíru vysvětluje fungování naší reality zdaleka nejlépe. Mnohé zcela seriózní vědecké důkazy podporují teorii, že celý náš viditelný vesmír je holografickou projekcí ve vědomí lidstva. Jakousi velmi pokročilou iluzí, virtuální realitou, simulací vypočítanou na stvořitelově kvantovém počítači, simulací tak pokročilou, že vědomí inkarnované v lidském těle dokonale zapomnělo, kým doopravdy je. Je čas se probudit vážení a milí. Buďte moudřejší než materialisté a poznejte sami-sebe, osvoboďte se ze zajetí iluzí, poznejte cíl své Cesty a skutečný smysl života!


Zdroj a další informace:

VIDEO: Scientific Clues That We Are Living In the Matrix: A Talk by Klee Irwin

 

0 0 votes
Article Rating
Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x