Země má jádro jako Slunce a nafukuje se. V nejvnitřnějším jádru Země se nachází 5. oficiálně neznámá vrstva. Kapitola 1 Syndikátu o vzniku Země a planet třídy G / Gaia. Organizace Vril a Otto Hilgenberg. 19

Mezi další potlačované informace patří i skutečnost, že jádro Země funguje podobně jako slunce... proto také Země tak silně reaguje na sílící kosmické záření.

Minule jsme uvedli jak slepá víra v údajnou elektrickou neutralitu vesmíru vedla k další chybné hypotéze, že hvězdy údajně musí generovat svou energii tím, že se „živí samy sebou“. Přes desetiletí ad hoc úprav tato hypotéza stále nedokáže vysvětlit většinu pozorovaných vlastností Slunce 😎

Elektrický model hvězd ukazuje, že klasifikace hvězd a plynných obřích planet na základě jejich vypočtené hmotnosti je nesprávná. Hvězdy jsou elektrický jev.

Museli jsme se rozejít s oficiální kosmologií z mnoha dokazatelných faktických důvodů. Vše je vysvětleno v našem seriálu, nejsme žádní konspirátoři. Nyní se ovšem dostáváme k největší lži, která se týká planety Země. Ten nejdivočejší fakt se týče tvrzení, že jádro Země funguje podobně jako Slunce. Vše bude samozřejmě důkladně doloženo. Citovaný autor tvrdí, že obě jádra, Slunce i Země jsou v podstatě termonukleární reaktory. Víte že neustále opakujeme, že všechna fakta musí být v souladu… Ale toto se zdá v rozporu s tvrzením plazmatické kosmologie.

Naším názorem je, že ve skutečnosti může být pravdivé obojí, tedy to že Slunce je termonukleární reaktor, jak tvrdí i oficiální „věda“ — ale faktem nepochybně je i to, že napájení reaktoru probíhá z kosmu, díky plazmě na Slunci v koroně „hoří“ kosmický elektrický „oheň“. Technici dobře znají analogické případy, kdy třeba pro fungování jaderné elektrárny potřebujete další menší zdroj energie.

V nejvnitřnějším jádru Země se nachází 5. neznámá vrstva, koule o průměru asi 640 kilometrů, tvrdí studie

Úvodem si dáme docela čerstvou studii z hlavního proudu, která potvrzuje naše další informace. Citace následuje:

Seismologové z Australské národní univerzity odhalili další [doposud oficiálně neznámou] vrstvu naší planety — „nejvnitřnější vnitřní jádro“ („innermost inner core“) — a to díky seismickým vlnám generovaným více než dvěma tisícovkami zemětřesení.

Novou vrstvu popisují jako pevnou „kovovou kouli“ o průměru asi 640 kilometrů, která se nachází ve středu vnitřního jádra. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise Nature Communications…

4 oficiální základní geosféry + 5. utajená vrstva

Až dosud dělili geologové naši planetu na čtyři základní geosféry: litosféru, plášť, vnější kapalné a vnitřní tuhé jádro. Nové poznatky naznačují, že se pod nimi nachází ještě pátá vrstva. „Existence vnitřní kovové koule uvnitř jádra, nejvnitřnějšího vnitřního jádra, byla předpokládána asi před dvaceti lety. Nyní přinášíme další důkaz, který tuto hypotézu potvrzuje,“ konstatuje hlavní autor studie Thanh-Son Phạm…

Zajímavou otázkou nyní je, jak obě vrstvy vnitřního jádra vlastně vznikly. Vědci se domnívají, že ve vývoji planety mohlo dojít k nějaké významné události, která způsobila zásadní změny ve struktuře jádra. „Stále existuje mnoho nezodpovězených otázek týkajících se nejvnitřnějšího jádra Země, které by mohlo skrývat tajemství, jež objasní záhadu vzniku naší planety,“ řekl Tkalčić…

Tolik citace oficiálního výzkumu, který nechtěně narazil na povrch skrývaného tajemství o jádru Země. Tento objev totiž dokonale potvrzuje další naše údaje, které oni nikdy znát nebudou — protože oficiálně není dovoleno znát

Pozn. redakce: Dalo by se říci, že uvedená 5. vrstva je analogií Sluneční fotosféry? Nad kterou ve vyšších vrstvách (analogicky jako ve Sluneční koroně) hoří plazmový oheň? Mohlo by to tak být…

Termonukleární jádro uvnitř Země v roli malé hvězdy

Citace dle knihy EXO: Tušení budoucnosti: Planety třídy G (Gaia, hebrejsky Gali’ah) jsou atmosférické planety s pevnou krustou a majitelem, který je vlastníkem planetárního nosiče. Vlastníkem planety Země je Syndikát a vyvolený národ Židů je správcem této planety. Tzv. Smlouva, uzavřená pomocí Archy úmluvy, je právě smlouvou mezi Syndikátem a vyvoleným národem Židů.

EXO: Tušení budoucnosti

Kniha obsahuje jednak výběr klíčových článků k tématice Syndikátu, které ještě knižně nikde nevyšly a rovněž i několik nových textů. Objednávky na odkazu zde.

Pokud jste pozorně sledovali film Above Majestic, který spolu s knihami Ludvíka Součka je základním znalostním pilířem o Syndikátu, tak jste určitě zaregistrovali pasáž, kde se hovoří o organizaci Majestic 12 a tom, jak ještě před vypuknutím II. sv. války se podařilo okultní organizaci Vril a jejich médiu Marii Orsic navázat kontakt s jednou skupinou entit, kterou nebudeme zařazovat do skupiny Syndikátu, ale jedná se o stejně vyspělou civilizaci, která prošla singularitou, své vědomí přenesla do strojů a později se naprosto odpoutala od potřeby jakýchkoliv nosičů a dokázala komunikovat napřímo s lidskou neurální sítí v mozku, a to dálkově.

Na začátku byl Otto Hilgenberg a jeho kniha z roku 1933

O roli a úloze Marie Orsic je ve filmu Above Majestic několik informací, ale co tam není, to je skutečnost, že Maria Orsic tyto schopnosti získala při jednom z okultních rituálů, kdy byla propojena v rozhovoru s jednou z těchto entit. Nacistická organizace Vril byla vedle Himmlerovy organizace Thule jednou z hlavních silových složek nacistické III. Říše, o které jste pravděpodobně nikdy neslyšeli… Organizace Vril vznikla již v 70. letech 19. století a její členové a příznivci disponovali velice podivnými schopnostmi.

Obálka Hilgenbergovy knihy z roku 1933

Jedním z členů Vril byl Otto Christopher Hilgenberg, který v roce 1933 v Německu publikoval malou knihu s názvem Vom wachsenden Erdball, tedy v překladu Zvětšující se Země (Rostoucí Země). Hilgenberg pracoval pro Berlínský technologický institut a v této knize v roce 1933 přinesl pojednání o planetární mechanice našeho nosiče a doplnil knihu i obrázky. Hilgenberg byl první, který knižně publikoval názor, že zemské kontinenty jsou de facto 3D puzzle rozlámaný na několik kusů na nafukujícím se podloží planety.

Organizace Vril je hlavním mediátorem mezi naší civilizací a těmi druhými

Tyto informace ale přišly poprvé od organizace Vril, kdy Maria Orsic popsala skutečnou mechaniku a konstrukci planetárních těles naší třídy G. Ve filmu Above Majestic se o studiu německých znalostí s těmito entitami, se kterými organizace Vril navázala kontakt, doslova uvádí poznatek, že všechno, co se lidé učí ve školách, je lež. O matematice, o fyzice, o vesmíru, o politice, prostě všechno je lež. Co ve filmu nezaznívá, to je dodatek, že se jedná o lež na góje. Otrocké rasy na této planetě nesmí disponovat pravdivými znalostmi o ničem. Naprosto o ničem. A jedním z hlavních poznatků, které nesmí národy gójů znát, je popis mechaniky planetárních těles a jejich konstrukce.

Maria Orsic, médium pro komunikaci organizace Vril

Maria Orsic, stejně jako Otto Hilgenberg, měli naprosto zaručeně a zjevně přístup k projekci Kapitoly 1 Syndikátu. Maria Orsic jako médium nepotřebovala projektor, ale skutečnost, že tyto informace jsou utajené a nesmí se o nich děti gójů ve školách učit, je alarmující. Proto si velice stručně a srozumitelně popíšeme projekci Kapitoly 1.

Školní lež

Určitě jste na základní škole slyšeli, že zemské jádro je žhavé. Vnitřní jádro tvoří údajně železná koule, vnější jádro jsou rozžhavené kovy. Vnitřní a vnější jádro jsou vůči sobě v pohybu a tím prý planeta Země generuje magnetické pole, které planetu chrání před tvrdým kosmickým zářením. Toto školní vysvětlení pro góje je ale naprostá lež a dezinformace.

Uvnitř Země je hvězda v podobě termonukleárního jádra

Podle zákona o zachování energie by totiž zemské jádro muselo pouze chladnout, a to velice rychle od samotného počátku vzniku planety. Musela by trvale ustávat seismická činnost, vulkanická činnost a z vychládajícího planetárního tělesa by za několik tisíc let po vzniku planetární hroudy vznikl vychladlý kámen. Roztavené železo k tomu, aby zůstalo roztavené, potřebuje neustále dodávat obrovské množství žáru a tepla. Pokud dodávání tepla ustane, nebo se jen zmenší, železo vychladne a ztuhne. V zemském jádru planety Země (a v žádném jádru planet třídy G) žádné železné jádro není! Planety této třídy mají ve svých středech totiž termonukleární jádra, úplně ta samá, jaká jsou uvnitř hvězd a Slunce. Jenom jsou mnohem menší a méně výkonná.

Vizualizace: Uvnitř naší planety je malá hvězda v roli vnitřního Slunce.

V časopise Nature vyšel 23. listopadu 2016 článek [1] od japonského vědce Mikio Fukuhary, kterému rovněž nejde do hlavy, odkud se v centru naší planety bere energie, která pohání seismickou, vulkanickou a geomagnetickou činnost Země, protože na základě principů o zachování energií by planeta Země měla být už dávno vychladlá, bez jakékoliv vulkanické činnosti, bez geomagnetického pole, protože údajně železné dvoj-jádro Země by vychladlo.

Země má ve svém středu hvězdu a rozpíná se

Mikio Fukuhara přišel na to, o čem se nesmí ve školství vyučovat. Jeho výpočty ve vědecké studii potvrzují, že uvnitř planety Země je termonukleární jádro, protože uvnitř planety jsou ideální podmínky pro udržení termojaderné fúze stejně jako v nitru Slunce. Tím se vysvětluje, proč zemské jádro nejen nevychládá, ale navíc generuje mohutné geomagnetické pole, ale nikoliv tím, že by se uvnitř Země vrtělo a točilo nějaké železné jádro za přispění neznámé energetické síly, ale geomagnetismus Země je generovaný jako na Slunci, tedy indukčními protiběžnými proudy plazmatu, který obklopuje termonukleární jádro. Tato vědecká studie je zásadní a klíčová v tom, že se vůbec objevila a nikdo ji pohotově nesmazal. Přesto doporučuji, abyste si ji zálohovali.

Krystal ringwooditu pod mikroskopem.

Po zažehnutí termojaderné fúze v planetárním jádru začne docházet ke generování tepla, které zahřívá celou planetu pod obrovským tlakem, což způsobuje nafukování planety jako míče nebo balónu. Tato energie rovněž pohání a zapříčiňuje veškerou seismickou a vulkanickou činnost, generovaného žáru a tlaku je tolik, že dochází k erupcím sopek a postupné nafukování planety zeslabuje a zeslabuje celý zemský plášť. A tím se dostáváme k zásadnímu bodu tohoto článku, k výukovému videu Neala Adamse, který v roce 2000 začal s informováním de facto právě o Kapitole 1 Syndikátu, aniž možná o tom věděl.

VIDEO: Výukové video Neala Adamse o Kapitole 1 a mechanice planet třídy G

Není mi jasné, jestli měl přístup k projektoru, ale podle rozsahu jeho informací bych řekl, že zcela určitě. Jeho zásadní video popisuje, jak došlo k růstu naší planety Země. Toto video je základem, které musí znát každý konceptuálně gramotný člověk. Animace jsou založené na geologických měřeních stáří jak kontinentů, tak i mořských podloží. Naše planeta Země se bez jakékoliv pochybnosti nafukuje. Uvnitř naší planety je totiž de facto jádro malé hvězdy, termonukleární fúzní inferno, které je původcem veškerého tepla, které naše planeta generuje z nitra.

Pozn. redakce: A je nutno dodat, že velmi pravděpodobně, stejně jako na Slunci, i tady je zužitkována Sluneční i kosmická energie.

Pokud se podíváte na video, okamžitě si řeknete, no jo, ale kde se vzala voda v oceánech? V roce 2000, kdy Neal Adams toto video s animací natočil, ještě nebyly k dispozici zásadní vědecké studie o původu vody na naší planetě.

A teď se dostávám k další školské lži. Určitě jste slyšeli, že voda na naší planetu přiletěla odněkud z vesmíru. Ledová planetka spadla na Zemi, voda roztála a vznikly oceány. Jenže, to je zase lež a dezinformace na tupé góje. Voda nepochází z vesmíru, ale z nitra naší planety. Vděčíme za to našemu termonukleárnímu jádru v centru planety a obrovskému tlaku, který vedl ke vzniku vody v minerálu ringwodite, když se na něj navázaly atomy vodíku a kyslíku. A tato voda je uvězněna v plášti naší planety a voda se postupně nafukováním planety uvolňuje a prasklinami v zemském plášti se voda dostává na povrch. A kde máme důkaz o tomto tvrzení?

Voda pochází přímo z nitra naší planety

V roce 2014 v červnu uveřejnil časopis New Scientist článek [2] o objevu Stevena Jacobsena z Northwestern University v Evanstonu ve státě Illinois v USA, který provedl výzkum pomocí seismografů a tzv. seismických vln. V hloubce 700 km v podzemí uvnitř zemského pláště byly objeveny doslova oceány vody, a to ve formě minerálů, které vážou molekuly vody pod obrovským tlakem. Při snížení tlaku se minerály rozpadají a voda se z minerálů uvolňuje.

Mořské dno jižního Pacifiku

Tento minerál se nazývá ringwoodite a v zemském plášti je tak v těchto minerálech ukryto 3× více vody, než jich je ve všech světových oceánech na naší planetě! Jen to považte, 3× tolik vody! Je naprosto zjevné, že voda pochází přímo z nitra naší planety a voda nepřiletěla odněkud z vesmíru, ale byla vyprodukována přímo v nitru naší planety. Toto zjištění je tak dalším šokem pro góje, jakým způsobem se jim lže v systému nosatého školství. Nyní si něco řekněme o samotném procesu rozpínající se planety Země.

Krystal ringwooditu naplněný vodou

Pokud půjdete na Google Earth a podíváte se [3] na mořské dno, tak zjistíte, že to je přesně tak, jak uvádí ve videu Neal Adams. Na mořském dně jsou mohutné rýhy a trhliny, které jasně potvrzují, že mořské podloží má trhliny, které se rozestupují, z trhlin se protlačuje nová žhavá hornina, která vlivem chlazení mořské vody tuhne, a tak pořád dokola. Mořské dno se roztahuje a planeta se tak nafukuje jako balón. A spolu s nafukováním zemského pláště se zdánlivě jako pohybují i roztrhané kontinenty.

Subdukce, tedy podsouvání kontinentálních desek jednu pod druhou a jejich mizení v pevném zemském plášti, je lež a vědecká dezinformace

Další školskou lží je teorie o kontinentální subdukci, tedy o tom, že zemské desky do sebe naráží, podsouvají se jedna pod druhou, ta spodní se prý rozpouští v jinak pevném planetárním plášti, a když k tomu dochází, tak nastává zemětřesení. Tenhle neskutečný blábol se dodnes vyučuje na školách. Podmořské mapy přitom jasně odhalují, že žádné podloží se pod nic nepodsunuje, ale je to přesně obráceně, podloží se rozpíná a zemětřesení je důsledkem rozpínání pláště pod kontinenty.

Víte, kde je nejvíce zemětřesení na světě za rok? Je to v tzv. Ohňovém kruhu kolem dokola okolo Pacifiku. A když se podíváte na video a animaci rozpínání Země právě v oblasti Pacifiku, tak jedna a jedna vám dají výsledek a odpověď. Ohňový kruh pacifického pobřeží Asie, Polynésie, Nového Zélandu, Austrálie, Japonska, Aljašky, Kalifornie, Mexika a celého západního pobřeží Jižní Ameriky, tam všude je nejvíce zemětřesení za rok. No přece to je logické. Oceánské dno Pacifiku se totiž rozpíná nejrychleji. Kontinenty se zdánlivě pohybují.

Mořské dno severního Atlantiku.

Jenže, ony se vůbec nepohybují vůči svému podloží, ale pohybují se jen relativně vůči rozpínajícímu se mořskému podloží. Je to stejné, jako kdybyste na lehce a málo nafouknutý balónek nalepili dvě samolepky, které by byly těsně nalepeny vedle sebe. Vzdálenost mezi nimi by byla 1 mm. Jakmile byste začali do balónku foukat, ten by se začal nafukovat a obě samolepky by se od sebe začaly vzdalovat, protože jejich podloží by se začalo rozpínat.

Naše planeta se bude rozpínat tak dlouho, dokud nedojde ke zhroucení zemského pláště. Z planety se stane plynný obr

Jak je uvedeno ve videu, stáří pevninských desek, tedy těch suchozemských, je více jak 2 miliardy let. Průměrné stáří mořského dna je pouhých 70 milionů let. Veškeré zkameněliny a fosílie pochází z pevninských vykopávek, protože před několika stovkami milionů let byla planeta Země mnohem menší, bez oceánů a jen s mělkými moři, protože jádro planety Země ještě nevygenerovalo dostatek energie, aby se zemský plášť dostatečně ztenčil rozpínáním planety, aby voda z minerálu ringwodite mohla z pláště uniknout na povrch planety. Mořské geologické mapy jasně ukazují rozdílné stáří podmořského dna, které se liší podle toho, jak daleko se nachází od trhlin, odkud se zemský plášť rozpíná.

Mapa světového mořského dna z dílny Amerického geologického institutu.

A jak ve videu zaznívá, tento proces neustálého rozpínání planety se urychluje, za posledních 65 milionů let dvojnásobně. Ve videu nezaznívá, co je součástí Kapitoly 1 ohledně vývoje planety třídy G. Termonukleární jádro bude další stovky milionů let nafukovat naši planetu až do okamžiku, kdy klenba zemského pláště bude tak tenká, že se propadne, prolomí, kontinenty se zhroutí do rozžhaveného magmatu, veškerá odpařená voda a další plyny přemění planetu Zemi na plynného obra, tedy na planetu třídy C (Cyrus), což jsou planety bez pevné povrchové krusty tvořené pouze termonukleární hvězdou v centru planety, tedy fúzním jádrem a zbytky roztavené a zplynované horniny předchozí fáze planety, tedy třídy G.

Mezi hvězdami a planetami není ve skutečnosti rozdíl. Liší se pouze velikostí a objemem paliva při zažehnutí

Nikdo nemusí mít obavy, že by to zažil, několik milionů let před zhroucením pláště budou dávno všechny oceány již odpařené a planeta bude připomínat plynného obra už ve chvíli, kdy planeta bude mít ještě pevnou krustu. Co je však zásadní, to je skutečnost, že mezi planetami a hvězdami není rozdíl, ten je pouze v termonukleárním výkonu jádra. Pokud je jádro mohutné a má obrovské zásoby paliva, tak se nemůže vytvořit planeta, ani jeho krusta, ale začne rovnou proces vzniku hvězdy… Ani tato znalost není dovolena, aby byla vyučována ve školách gójů.

Záběr Google Earth na mořské dno v Indickém oceánu.

Před populací pracovní rasy gójů jsou tyto informace Syndikátu důsledně tajeny. Není to kvůli tomu, že by někdo řekl, že vědci byli 100 let za blázny a mýlili se, že kontinentální desky plavou sem tam po naší planetě a různě se točí, ale jde především o obavy z přepsání základů fyziky, které by mohly odhalit něco, co je až součástí kapitoly XXXVI, a to jsou konstrukce planet, jejich výroba, zakládání, startování jader, vlastnické rituály, uzavírání smluv s Architekty skrze Archu úmluvy a další souvislosti.

-pokračování-


Zdroje:

0 0 votes
Article Rating
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
18. 7. 2023 22:50

[…] Teď bychom vše potřebovali uvést do souladu i s následující částí o Zemi, kde se ukazuje, že naše planeta musí mít nějaký vlastní teplotní zdroj… Podle prolhané školské fyziky by totiž musela již dávno být studená, TAK TO ALE ZCELA EVIDENTNĚ NENÍ… […]

17. 3. 2024 01:22

[…] Vulkanická aktivita souvisí s tím, jak funguje jádro Země — protože v jádru Země je malé slunce, které bude samozřejmě silně reagovat na silně rostoucí energie přicházející z kosmu… […]