Existence duše není v rozporu s vědou! Stanislav Grof: Materialismus je neprokázaná ideologie. Výzkum prokázal nepravdivost materialistického obrazu světa i psychiky. 5

Podívali jsme se v tomto seriálu již podrobněji na energetickou podstatu vesmíru a na principy jejího vnímání v lidském mozku tak, jak k nim dospěl např. M. Talbot, D. Bohm, K. Pribram… Minule jsme rozebrali podrobněji energetickou podstatu vědomí a teorii Ruperta Sheldraka o tom, jak vědomí funguje.

Rupert navrhl rovněž řadu jednoduchých experimentů, kterými lze ověřit jeho tvrzení. A tyto pokusy můžete relativně snadno realizovat i vy sami. Tyto věci úzce souvisí s gnostickým poznáním „ze zkušenosti“, které lze získat nezaujatým pozorováním života okolo sebe a samozřejmě také své mysli — podle onoho známého gnostického pravidla „poznejte sami sebe a poznáte všechno“.

Vědomí NENÍ produktem hmoty! Materialismus je nepravdivá a neprokázaná ideologie = náboženství

Všechny vědecké výzkumy v těchto oblastech nás vedou k jednoznačnému závěru: Vědomí NENÍ produktem hmoty! Materialismus je nepravdivá a nikdy neprokázaná ideologie a existence duše vůbec není v rozporu s vědeckým fyzikálním pohledem na svět. Je v rozporu pouze s falešnou materialistickou „vědou“, která ve skutečnosti ví „nic“ o podstatě tohoto Univerza. Materialisté jen slepě věří, že tento svět je stvořen z hmoty a jejich slepá víra není o nic lepší než slepá náboženská víra typu katolicismu či islámu. Hmota totiž ve skutečnosti neexistuje!

Přesně řečeno je hmota jakoby „upletena“ z energetického vlnění s nízkými vibracemi. Ne náhodou mystici došli k poznání a prohlásili: „Hmota je zmrzlé světlo“. Podrobnější rozbor následuje. Půjdeme po psychologické linii, podle hesla „poznejte sami sebe a poznáte vše“. V dalších částech ale dojde i na tvrdou fyziku s měřitelnými výsledky…

Jakékoli prohlášení o podstatě vesmíru, které nemůže být podrobeno experimentálním testům, NENÍ vědeckou teorií

Světoznámý psycholog Stanislav Grof říká: Stoupenci materialismu si nechtějí připustit, že vyznávají účelovou a neprokazatelnou ideologii. Je pravda, že jakékoli prohlášení o podstatě vesmíru, které nemůže být podrobeno experimentálním testům, je čistě metafyzickou spekulací a nikoliv vědeckou teorií.

Tudíž musí platit, že i taková tvrzení, jako “všechny existující věci jsou materiální povahy a žádný duchovní svět neexistuje” či “vědomí je produktem hmoty”, patří zcela evidentně do této kategorie — a i když se materialistickému vědci mohou zdát samozřejmé, jsou neprokazatelné a samozřejmě také nedokázané!

Světově proslulý psycholog a psychiatr českého původu Stanislav Grof. Profesor Grof, objevitel metody holotropního dýchání, obdržel v Praze Cenu VIZE 97 a tím se zařadil po bok takových myslitelů, jakým je Karel Pribram, Umberto Eco, Zdeněk Neubauer nebo Zygmunt Bauman. Všichni dosavadní laureáti byli vybráni pro svůj mimořádný vědecký přínos překračující tradiční rámec poznání.

Stanislav Grof se narodil v roce 1931 v Praze. V roce 1957 vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a jako spoluzakladatel Výzkumného ústavu psychiatrického se věnoval mimo jiné zkoumání účinků LSD na lidskou psychiku. V Československu působil až do roku 1967, kdy odcestoval do USA na pozvání svých kolegů z Lékařské fakulty Univerzity Johna Hopkinse v Baltimore (Johns Hopkins School of Medicine). U své specializace na účinky psychedelických látek a projevy změněných stavů vědomí setrval i za oceánem. Po násilném politickém převratu v ČSSR v roce 1968 se už do své vlasti nevrátil.

V roce 1969 přijal vedoucí pozici ve Výzkumném ústavu psychiatrickém pro stát Maryland v Baltimore (Maryland Psychiatric Research Center, MPRC) a místo profesora psychiatrie na Univerzitě Johna Hopkinse (Johns Hopkins University). Do roku 1972 byl vedoucím výzkumu psychedelických látek v USA. V roce 1973 využil nabídku na místo vědeckého pracovníka Esalen Institutu (Esalen Institute) v Big Sur v Kalifornii a zůstal zde až do roku 1987. Pak se přestěhoval do kalifornského Mill Valley, kde dodnes vede mezinárodní program profesionálního výcviku holotropního dýchání (technika práce s dechem navozující rozšířený stav vědomí). Současně vystupuje jako profesor psychologie na Kalifornském institutu integrálních studií (California Institute of Integral Studies, CIIS) v San Franciscu.

Stanislav Grof o sobě říká

V následujících letech po studiu, počínaje mým nastoupením do místa ve Výzkumném ústavu psychiatrickém v Praze, jsem mohl studovat účinky LSD na pacientech s různými emočními poruchami, stejně jako na odbornících v oboru duševního zdraví, umělcích, vědcích a filozofech, kteří měli pro tento prožitek vážnou motivaci. Výzkum vedl k hlubšímu pochopení lidské psýché, zvýšení tvořivosti a usnadnění řešení problémů.

Výzkum prokázal nepravdivost ateistického / materialistického obrazu světa a lidské psychiky

Během počátečního období svého výzkumu jsem zjistil, že můj obraz světa a lidské psychiky je podrýván každodenním působením prožitků a pozorování, které nebylo možno vysvětlit v rámci mého starého světonázoru. Pod neutuchajícím přílivem nezvratných důkazů se mé chápání světa postupně přesouvalo z polohy, která byla v podstatě ateistická, do polohy mystické. To, co nejprve nastínil můj prožitek kosmického vědomí, dospělo k úplné zralosti díky pečlivému každodennímu zkoumání údajů z výzkumu.

Při psychoterapeutických sezeních s použitím LSD jsme zjistili poněkud zvláštní vývoj obsahu. Při nízkých až středních dávkách se prožitky obvykle omezovaly na prožívání scén z kojeneckého a dětského věku. Jakmile se však dávky zvyšovaly nebo sezení opakovala, každý z klientů se dříve či později dostal daleko za oblasti, které popisoval Freud.

Mnohé z popsaných prožitků se pozoruhodně podobaly prožitkům ze starých duchovních textů z východních kulturních tradicí.

To bylo pro mne obzvláště zajímavé, protože osoby, které tyto prožitky popisovaly, neměly většinou žádné předchozí vědomosti o východních spirituálních filozofiích, a zcela jistě jsem neočekával, že takovéto výjimečné prožitkové oblasti budou dostupné tímto způsobem.

Moji pacienti prožívali psychologickou smrt a znovuzrození, pocity jednoty s veškerým lidstvem, přírodou a vesmírem. Popisovali vize božstev a démonů z kultur odlišných od svých vlastních, anebo návštěvy mytologických říší. Někteří popisovali prožitky z *minulých životů*, jejichž historickou přesnost jsme si později mohli ověřit. Během svých nejhlubších sezení prožívali osoby, věci a místa, kterých se jejich fyzické smysly nikdy předtím ani nedotkly. Nikdy o takovýchto věcech nečetli, neviděli je na obrázku, ani neslyšeli, že by o nich někdo hovořil — a přesto je nyní prožívali, jako by se odehrávaly v současnosti.

Tento výzkum byl zdrojem nekonečné řady překvapení. Vzhledem k tomu, že jsem studoval srovnávací náboženství, měl jsem intelektuální znalosti o některých z prožitků, o kterých tito lidé hovořili.

Nikdy jsem však netušil, že staré duchovní systémy skutečně zmapovaly s překvapující přesností různé úrovně a typy prožitků, které se dostavují v mimořádných stavech vědomí.

Byl jsem překvapen jejich emoční silou, autentičností a schopností měnit názory lidí na jejich vlastní život. Upřímně řečeno byly chvíle, kdy jsem pociťoval hluboký nepokoj a strach, byl-li jsem postaven před skutečnosti, pro něž jsem neměl žádné racionální vysvětlení a které podkopávaly můj systém víry a vědecký světonázor.

Normální a přirozené projevy nejhlubších oblastí lidské psýché

Jak jsem se však postupem času s těmito prožitky lépe obeznamoval, bylo mi stále jasnější, že to, čeho jsem svědkem, jsou normální a přirozené projevy nejhlubších oblastí lidské psýché. Jakmile se tento proces dostal za hranice biografického materiálu z kojeneckého a dětského věku a prožitky začaly odhalovat větší hlubiny lidské duše se všemi mystickými podtexty, přesáhly terapeutické výsledky vše, co jsem až doposud poznal. Symptomy, které odolávaly měsícům či dokonce rokům jiných druhů léčení, často mizely poté, co pacient prošel takovými prožitky, jako je psychologická smrt a znovuzrození, pocit kosmické jednoty, archetypální vize a scény, které pacienti popisovali jako vzpomínky na minulý život.

Zdroje:

• http://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/havlovi-udeli-cenu-objeviteli-holotropniho-dychani/r~i:article:508916/
• https://magazin.gnosis.cz/zajimave-vyzkumy-o-podstate-hmoty-a-vedomi-2/

Poslední cesta aneb „Vědomí na prahu smrti“ — svědectví o reálnosti reinkarnace duší na Zemi

Stanislav Grof názvem své knihy “Poslední cesta” má na mysli zkušenost umírání a přerodu, která nejen čeká každého z nás, ale je také autorem považována za ozdravující proces. Napříč knihou se Grof snaží podat téma smrti a umírání z pohledu historického, antropologického, religionistického, psychologického aj. Speciální pozornost pak věnuje psychedelickým experimentům s umírajícími pacienty, kterých se účastnil v rámci své výzkumné praxe. Následuje výtažek informací z knihy:

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století se výzkum umírajících lidí zaměřil na mimosmyslové a fantastické zkušenosti a fyzické jevy v souvislosti s umírajícími. Prvotní výzkumníci shromáždili mnoho zpráv evidující tyto zkušenosti od příbuzných, přátel aj. osob z okolí umírajících. Objevovaly se bez ohledu na pohlaví, typ nemoci, úroveň dosaženého vzdělání a náboženské vyznání. Dále se zaměřili na specifickou podskupinu věcí týkajících se tzv. “vrcholu v Darienu”. Ten stojí na předpokladu, že duše mrtvých bližních přicházejí na pomoc umírajícímu. Za silný důkaz existence vědomí po smrti bylo považováno, když umírající viděl osobu, o jejíž smrti nebyl informován.

Poznámka: Velmi zajímavé a velmi dobře ověřené doplňující svědectví k tomuto tématu přinesl také lékař Eben Alexander.

Jedním z průkopníků výzkumu zážitků blízkých smrti (NDE) byl Albert Heim, jež zkoumal nehody při pádu z výšek. Zjistil, že 95% obětí má tváří v tvář smrti téměř totožný stav mysli: bez bolesti, zoufalství, lítosti nebo úzkosti. Potvrdilo se také, že osoby se zkušeností životního nebezpečí, nebo ty, co skutečně umírají, mají zpravidla neobvyklé stavy vědomí. R. C. A. Hunter zavedl rozlišení mezi smrtí jako stavem a zkušeností umírání. Vznesl také názor, že při nečekaném příchodu umírání prochází jedinec popsatelnými a předpověditelnými fázemi. Podle Noyese umírání a stavy blízké smrti prochází třemi následnými fázemi: vzdorem, přehledem života a transcedencí. Z aktivního odporu přechází jedinec do pasivního odevzdání se, kde už není žádný boj o život a často se dostavují mimotělní zkušenosti, kdy aktér vidí své vlastní tělo. Z této fáze se často posouvá do transcendentní, vrcholné zkušenosti, která má obvykle pozitivně působí na změnu hodnot a strategie života. Karlis Osis a Russell Notes našli zajímavé paralely mezi vizemi v těchto stavech vědomí a stavy vyvolanými psychedelickými látkami.

Poznámka: Velká podobnost různých tzv. změněných stavů vědomí, NDE atd. samozřejmě vůbec není náhodná! Podrobněji jsme to zkoumali zde.

Úžasný dokumentární film Paula Perryho shrnuje poznatky několika velkých výzkumníků NDE mj. Dr. Jeffrey Longa a Dr. Moodyho plus mnoho svědectví a živých výpovědí svědků…

K znovuoživení zájmu o NDE došlo v 70. letech pracemi Elizabeth Kübler-Ross a Raymonda A. Moodyho. Větší pozornost vzbudily i mimotělní zkušenosti (OOBE), které se s fenoménem NDE často vyskytují společně. Další běžnou zkušeností z NDE jsou vize světelných bytostí, které přinášejí lepší náhled na život a důležité hodnoty v něm. Někteří také referují o pomyslném bodu na “druhé straně”, který když překročí, nebudou se již moci vrátit zpět do svého těla. Mnoho lidí s NDE ztrácí strach ze smrti a vyvinou si k ní pozitivní pocit.

Moody hodně zkoumá, jak NDE ovlivnilo život lidí, které zasáhlo. Více se zaměřují přítomné žití bez přemítání o minulém a snění o budoucím a život jim přijde mnohem vzácnější. …

Karmické zkušenosti, tedy vzpomínání na minulé životy, jsou velmi dobře doloženy u mnoha reálných lidí

Karmické zkušenosti jsou transpersonální fenomény vybavení (rozpomenutí) zkušeností a epizod z různých historických období a také oblasti spojené s přesvědčivým pocitem “déjá vu” nebo “déjá vécu” — tj. silným pocitem osobního rozpomenutí se na zkušenost, kterou jedinec v minulosti zakusil. Koncept karmy a reinkarnace je základním kamenem Hinduismu, Buddhismu, Jainismu, Shikismu, Zoroastrismu a Taoismu. Vyskytuje se u různých skupin lidí, jako přírodních národů Ameriky, Galů, phytagorejců, orfiků (viz pozn. pod čarou), druidů a dalších. Poměrně dlouho byla reinkarnace známá i v křesťanství…

Pozn. redakce: Podrobná analýza falšování Kristova učení a likvidace znalosti reinkarnace podložená mnoha a mnoha důkazy je k dispozici zde.

Důležité důkazy podporující skutečnost reinkarnace pocházejí z mnoha životních příběhů malých dětí, které si pamatují a dokáží popsat život ve svém předchozím těle. [Mimo jiných badatelů] dětský psycholog, lékař Ian Stevenson vedl na tomto poli výzkum a to nejen v zemích, kde je reinkarnace součástí kulturně přijímaných faktů, ale i v západních zemích jako USA nebo Velké Británii — tedy v zemích, kde církev natloukla lidem do hlavy lež o neexistenci reinkarnace.

Spontánní vybavení vzpomínek na minulé životy se často objevuje při holotropních stavech vědomí. Někdy k nim však dochází i v obvyklém stavu vědomí — během každodenní činnosti. Vzpomínky na minulé životy mohou být vyvolány také různými technikami, které zprostředkovávají přístup do hlubokých úrovní psychiky, jako meditace, hypnóza, senzorická deprivace (izolované temné komory — což je principielně podobné meditačním technikám, které jsou založeny na potlačení veškerých myšlenek a emocí)…

Karmické zkušenosti aneb škola života

Karmické zkušenosti spadají do dvou skupin podle druhu emocí. Jedny odrážejí pozitivní spojení s druhými lidmi, jako hluboké přátelství, vášnivá láska, duchovní partnerství aj., druhé (a častěji se vyskytující) obsahují intenzivní negativní emoce jako nenávist, žárlivost, nenasytnou pomstychtivost, nekontrolovatelnou touhu a další.

Podle vhledů lidí, kteří měli zkušenost návratu do minulého života, platí, že kdykoli se dostanou dva jedinci do situace, kdy emoce dosáhnou takovéto vysoké úrovně, budou pak opakovat stejný vzorec v budoucích životech, ale v jiných rolích, dokud nedosáhnou úrovně vědomí nezbytné k překonání karmického pouta…

Pozn. redakce: Ano vážení a milí, přesně takto funguje škola života, o které vás dlouhodobě informujeme. Karma je výukovým prostředkem v této škole, který studujícím žákům-duším ukazuje, co udělaly špatně… a nevyřešené zkoušky se “propadlíkům” vrací tak dlouho, dokud nepochopí…

Karmické zkušenosti často obsahují podrobné informace o rozličných historických dobách, kulturách i konkrétních událostech, které jedinec nemohl nabýt běžnou cestou. V některých případech mohou být a byly ověřeny.

Zdroje:

• https://www.stanislavgrof.cz/clanky
• https://www.ragauian.cz/category/reinkarnace/

Shrnutí: Studium změněných stavů lidského vědomí jasně ukazuje na podstatu tohoto vědomí

Grof očekává příchod nového vědeckého paradigmatu, kterému ovšem brání vládnoucí materialismus. V rozhovoru pro HN 4. 10. 2007 hezky shrnul své poznatky:

Stanislav Grof: Existuje skupina stavů vědomí, kterým já říkám holotropní, čili stavy pohybu k celistvosti. Znají je šamani, jogíni, buddhisté, lidé po klinické smrti… Studoval jsem změněné stavy vědomí padesát let. Za tu dobu jsem viděl řadu zážitků, které se daly verifikovat. Nejde to s každým zážitkem, ale viděl jsem jich dost a věřím, že to možné je.

Zdá se, že lidé jsou velice různí. Číňané, černoši, běloši, američtí indiáni… Ale i lékaři či antropologové vědí, že jakmile jdete pod kůži, rozdíly mizí. Anatomie, fyziologie, biochemie jsou velmi společné. Náš výzkum ukazuje, že něco podobného se děje i psychologicky… A když se dostanete do oblasti, které my říkáme transpersonální, rozdíly úplně mizí. Můžete být běloch, africký otrok, Tibeťan nebo japonský samuraj, vaše zážitky se podobají. Mizejí i pohlavní rozdíly. Za povrchem, který je plný rozdílů, existuje matrice, kde rozdíly mizí. Lidstvo je jen jedno. Něco podobného ukazuje i fyzika. Mnoho vědních disciplín odhaluje základní jednotu pod světem rozmanitosti.

HN: Ve své knize Za hranicemi mozku jste psal o příchodu nového světového názoru (vědeckého paradigmatu), který bude vycházet z tohoto celostního postoje. Dodnes se ale moc nezměnilo…

Stanislav Grof: Existuje řada nových přístupů, třeba teorie chaosu, ale opravdu nejradikálnější je Ervin László. László je systémový teoretik. Definoval “A-pole” (od védského slova Akaša, prostor), jakési spirituální pole, které identifikoval vědecky. Je to subkvantové pole, kde se vše, co se kdy stalo, stále holograficky registruje, což naprosto odpovídá zážitkům z našeho výzkumu. Můžete mít takový holografický zážitek — a najednou jste ve starém Egyptě nebo v samurajském Japonsku, kdekoliv ve zvířecí říši.

Pozn. redakce: László tvrdí něco, co je principielně shodné s teorií Ruperta Sheldraka. Tzv. A-pole je identické s tzv. Akašickým polem, Akášou o které mluví východní Védy, a má blízko i k tzv. moforfogenetickému (morfickému) poli, tak jak je definuje Sheldrake. Ano, pravda je jen jedna! Je nutné povznést se nad různé znění slovíček a místo toho hledat jejich smysl! Pravda je bohužel i to, že temno se mocně vzpírá světlu poznání a příchod nového světového názoru (vědeckého paradigmatu), který Grof předvídá už dlouho, má docela zpoždění…

Kdy se lidstvo konečně probudí? Je NEJVYŠŠÍ ČAS!

HN: Většinová vědecká komunita takové věci moc nebere…

Stanislav Grof: Řada vědců je fundamentalistická. Lpí na starém názoru, poněvadž souhlasí s tím, jak běžně prožíváme svět. Ale hmota v podstatě neexistuje. A čím hlouběji [do její struktury] jdete, tím méně hmoty nacházíte. Pak už najdete jen statistické rovnice a můžete říct, že částice existují s určitou pravděpodobností, než vše vymizí do dynamického vakua. Pro průměrného vědce je to obtížné spolknout.

-pokračování-

Tento článek je součástí seriálu o tom, co je to vlastně „realita“. Začínáme s fyzikálními důkazy o tom, co je to hmota a jak ji naše duše vnímá. Od popisu fungování duše se propracujeme až k podstatě Univerza. Poznáme že duchovní a hmotný svět vůbec nejsou odděleny. Podíváme se mj. jak věda dokázala, že vesmír je složen pouze z energie a že naše zdánlivá „realita“ existuje až poté, co ji naše vědomí pozoruje. Podíváme se na důkazy o Einsteinově omylu a na problémy s tzv. Standardním modelem vesmíru. Nejnovější experimenty ukazují, že vládnoucí Standardní fyzikální model je pravděpodobně špatně a tzv. Velký třesk se možná vůbec neodehrál.

Na fantastické cestě za poznáním zjistíme, že holografický a kvantový model vesmíru vysvětluje fungování naší reality zdaleka nejlépe. Mnohé zcela seriózní vědecké důkazy podporují teorii, že celý náš viditelný vesmír je holografickou projekcí ve vědomí lidstva. Jakousi velmi pokročilou iluzí, virtuální realitou, simulací vypočítanou na stvořitelově kvantovém počítači, simulací tak pokročilou, že vědomí inkarnované v lidském těle dokonale zapomnělo, kým doopravdy je. Je čas se probudit vážení a milí. Buďte moudřejší než materialisté a poznejte sami-sebe, osvoboďte se ze zajetí iluzí, poznejte cíl své Cesty a skutečný smysl života!

Zdroje:

• http://ografologii.blogspot.cz/2008/06/stanislav-grof-na-povrchu-jsme-ruzni-v.html
• Hospodářské Noviny, http://www.hn.ihned.cz/c3-22154130-500000_d-na-povrchu-jsme-ruzni-v-hloubce-je-jednota
• https://en.wikipedia.org/wiki/Orphism_(religion)

Kdo byli orfikové?

Nazývali se podle Orfea, básníka a zpěváka, jehož ženu Euridiku uštkl do kotníku had a zemřela, když byl na cestách. Šel si pro ni do podsvětí, ale nesměl se ohlédnout. Když se přesto ohlédl, zmizela mu — lidé tomu dnes říkají mýtus, ale tento příběh je symbolickým vyjádřením cesty duše na Zemi. Ne-náhodou se zde vyskytuje ten stejný had, který v Genesis navedl Evu aby jedla jablko poznání!

Duše má podle orfiků božský původ. Věřili v nesmrtelnost duše. Psyché je podle orfiků k tělu připoutána přechodně, je v něm vězněna z trestu za svoje dřívější provinění. Pokud o ni dobře nepečujeme, je nucena se stěhovat opakovaně do jiných těl. Tato cesta (převtělování duší) byla nazývána kruhem nutnosti. Osvobodit se bylo možno jen čistým životem, zachováváním příkazů Orfeových (s prvky askeze a katartiky). Zachováváním těchto příkazů se člověk osvobozuje od “kola zrozování” a vrací se do říše božské blaženosti [někdy se říká do Jednoty], kam náleží svou podstatou. Kult orfiků měl blízko k pythagorejcům…