Aurorální aktivita a index geomagnetické aktivity: G-scale, Kp-index. Klasifikace slunečních erupcí. Jak víme, že se mikronova blíží? Jak probíhá záblesk? Znamení času Konce? 33

Blíží se velkolepé vyvrcholení kosmického cyklu a my navazujeme na předchozí díly a pokračujeme v osvětlování aktivit našeho Slunce. Jak se blíží maximum slunečních skvrn a s tím související sluneční erupce plus geomagnetická aktivita, podívejme se nejdříve jak se ty aktivity měří, abychom měli společnou řeč. V praxi to samozřejmě vždy začíná sluneční bouří a geomagnetické aktivity jsou o něco opožděné.

Kp-index

Kp-index je globální index geomagnetické aktivity, který je založen na 3 hodinových měřeních z pozemních magnetometrů z celého světa. Každá stanice je kalibrována podle své zeměpisné šířky a hlásí určitý K-index v závislosti na geomagnetické aktivitě měřené v místě magnetometru. Samotný K-index je geomagnetická aktivita v daném místě a čase ve srovnání s hodnotou klidného dne. Magnetometr měří maximální odchylku vodorovné složky magnetického pole… Kp-index se pohybuje od 0 do 9, kde hodnota 0 znamená, že existuje velmi malá geomagnetická aktivita a hodnota 9 znamená extrémní geomagnetické bouře…

G-scale

NOAA používá pěti-úrovňový systém zvaný G-scale, který indikuje závažnost pozorované i předpovídané geomagnetické aktivity. Tato stupnice slouží k rychlé indikaci závažnosti geomagnetické bouře. Tato stupnice se pohybuje od G1 do G5, přičemž G1 je nejnižší úroveň a G5 je nejvyšší úroveň. Podmínky pod úrovní bouře jsou označeny jako G0, ale tato hodnota se běžně nepoužívá. S každou úrovní G je spojena určitá hodnota Kp. To se pohybuje od G1 pro hodnotu Kp5 do G5 pro hodnotu Kp9. Viz tabulka níže.

G-scale	Kp	Aurorální aktivita	Průměrná frekvence
G0	4 a nižší	Nízká úroveň bouře
G1	5	Menší bouře	1700 za cyklus (900 denů za cyklus)
G2	6	Mírná bouře	600 za cyklus (360 denů za cyklus)
G3	7	Silná bouře	200 za cyklus (130 denů za cyklus)
G4	8	Silná bouře	100 za cyklus (60 denů za cyklus)
G5	9	Extrémní bouře	4 za cyklus (4 denů za cyklus)

Klasifikace slunečních erupcí GOES

Wikipedie: Sluneční erupce jsou klasifikovány jako A, B, C, M nebo X v závislosti na vrcholném toku (ve wattech na metr čtvereční, W/m²) od 100 do 800 pikometrů radioaktivního záření v blízkosti Země, jak bylo naměřeno na vesmírné lodi GOES. Každá třída má vrcholný tok vždy desetkrát vyšší než předcházející… to znamená, že erupce X2 je dvakrát tak vyšší jako erupce X1, a je čtyřikrát silnější, než erupce M5. Silnějším M a X třídám erupcí je často přisuzována řada účinků na Zemi. Přestože klasifikace GOES je užívána běžně k určení velikosti sluneční erupce, jedná se pouze o odhad.

Dvě největší erupce GOES byly události X20 (2 mW/m²), zaznamenané 16. srpna 1989 a 2. dubna 2001… Věří se, že největší erupce za posledních 500 let nastala v srpnu 1859. Byla viděna Britským astronomem Richardem Carringtonem a zanechala stopy v Grónském ledu ve formě nitrátu a berylia-10, který nyní dovolil vědcům změřit sílu erupce. Největší zaznamenaná sluneční bouře byla před 14300 lety.

Příklad: V tuto chvíli, jedna z posledních „větších“ bouří byla 29. 11. 2023. Podle serveru Space Weather dosáhla hodnoty M9,8 — což je pro sluneční erupce třídy M téměř nejvyšší možné ohodnocení. Silnější už je pouze třída X, která se používá pro nejmasivnější erupce… Podle analýzy mohou tyto dvě události vyvolat na naší planetě slabší a střední geomagnetickou bouři (úroveň G1) (G2), což může ale znamenat i polární záři ve vyšších zeměpisných šířkách, připomíná web EarthSky… Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-k-zemi-se-riti-masivni-slunecni-boure-40452541

Podle čeho víme, že se mikronova blíží?

Základní a častou otázkou je samozřejmě přesnější termín záblesku. Někteří možná vědí, že v Bibli Kristus říká něco jako „přesný čas nevím ani já, ví to jen váš Otec“. Otcem je samozřejmě myšlena bytost nazývaná také jako Bůh. Každopádně, jak se blížíme do finále, můžeme alespoň zpřesnit časové určení… Ben Davidson v následujícím videu vyjmenovává hlavní příznaky, které uvidíme… Selhání GPS, problémy s leteckou dopravou, extrémní vulkanická aktivita…

Pozn. redakce: Vulkanická aktivita souvisí s tím, jak funguje jádro Země — protože v jádru Země je malé slunce, které bude samozřejmě silně reagovat na silně rostoucí energie z kosmu.

VIDEO: Solar Micronova | Otázky a odpovědi

Zde Ben vysvětluje podrobněji Sluneční dění v okamžiku průchodu galaktického proudového pásu přes Slunce, resp. bublinu heliosféry. Ve středu pásu se mění jeho polarita — esoterici tomu někdy říkají galaktický rovník, ale to je samozřejmě nepřesné až nesprávné. V tu chvíli Slunce ztrácí schopnost emitovat záření a materiál, který by se normálně pohyboval dále do vesmíru, se hromadí ve slupce okolo Slunce.

Teď je třeba zdůraznit jednu „zakázanou“ znalost plazmové kosmologie. Nejde o nějaký sci-fi nesmysl, nýbrž dobře doloženou vlastnost — Slunce, stejně jako všechny hvězdy, má ve skutečnosti externí zdroj energie. Podrobně to popisujeme a vysvětlujeme v textu o plazmové kosmologii zde.

Následuje zkrácená citace článku: Slunce je zvenku napájeno z vysokoenergetických částic (kosmického záření). Jeho vyzářená energie je výsledkem jaderné fúze, jenže tato jaderná fúze je důsledkem jiného primárního procesu, který probíhá na Slunci v důsledku interakcí mezi vrstvami Slunce a vnějším zdrojem energie, který je přenášen galaktickými magnetickými poli. Důležitější ale je, že Slunce přeměňuje energii na hmotu, nikoli naopak. Teoretičtí fyzikové, kteří vytvořili SSM (standardní sluneční model), ji zjednodušili tím, že ignorovali roli magnetických polí a rotace. Předpokládali, že Slunce je sféricky symetrický a neutrální objekt. Na základě skutečné sluneční fyziky je ale Slunce celkově kladně nabitý nebeský objekt, kde interakce magnetických polí a rotace mají dominantní roli…

Pokud je koróna důsledkem termonukleárního motoru nebo s ním souvisí, proč má Země magnetosféru v mnoha ohledech podobnou sluneční atmosféře (koróna, která sahá asi 5 milionů kilometrů od slunečního povrchu)…? Další zásadní otázkou je teplota koróny. Proč nejžhavější oblast Slunce začíná ve výšce 4000 kilometrů a táhne se přes milion kilometrů od jeho povrchu, aniž by došlo k výraznému poklesu teploty? Pokud je objekt zahříván uvnitř, pak by s rostoucí vzdáleností od povrchu měla teplota klesat. Je to záležitost jednoduché mechaniky tepelného vyzařování — teplota klesá se čtvercem vzdálenosti… Konec citace.

Opakujme, Slunce tedy při průchodu středem galaktického proudu energie ztrácí schopnost emitovat záření a materiál, který by se normálně pohyboval dále do vesmíru, se hromadí ve slupce okolo Slunce. Vizuálně pak uvidíme jak Slunce potemní, což je okamžik mimo jiné popsaný v prastarých proroctvích, např. zde:

12 A když otevřel šestou pečeť, uviděl jsem, že nastalo veliké zemětřesení, slunce zčernalo jako žíněný pytel a měsíc úplně zkrvavěl. 13 A nebeské hvězdy spadly na zem, jako když fíkovník zmítaný vichrem shazuje své pozdní fíky; 14 a nebe zmizelo, jako když se svinuje svitek, a každá hora i každý ostrov se pohnuly ze svého místa. 15 Králové země i velmoži a vojevůdci, boháči a mocní, každý otrok i svobodný, se ukryli do jeskyň a do horských skal...

https://www.bible.com/bible/509/REV.6.CSP

Nejde jen o Biblické knihy, tato informace se nachází i v dalších starých zápisech. Jak potom proudový pás při dalším pohybu znovu zesiluje své magnetické působení, tak nahromaděný materiál bude nakonec výbuchem odhozen, jako když had odhazuje starou kůži… Světelná energie k Zemi dorazí zhruba za 8 minut… Za cca 14–18 hodin dorazí hmotnější částice výbuchu.

Mikronova sama o sobě (pro někoho možná překvapivě) způsobí na Zemi ochlazení… a to především zakrýváním Slunečního záření, podobně jako to dělají velké výbuchy sopek.

VIDEO: Galaktický proudový pás

Používáme často tento termín a proto si připomeňme fakta, která jsou spojena se základy elektro-plazmové kosmologie, kterou jsme se pokusili co nejstručněji vyjádřit v článku zde. Anglicky »Current Sheet«, český překlad by byl nejspíše »proudový pás« nebo vystižněji »supervlna energie«, kterou v podobě spirály generuje galaktické jádro. Můžete si jej představit jako vodič elektrického proudu skrze kosmický prostor. Namísto drátů, které si dokáže představit každý, zde funguje plazma, v podstatě elektricky nabitý prach ve vesmíru. Esoterici to stejné nazývají »fotonový pás«. Tento energetický proud elektrického plazmatu bude startérem SLUNEČNÍ MIKRONOVY. Tato událost se opakuje každých 12 000 let. Následující obraz ukazuje Sluneční soustavu:

Heliospheric Current Sheet, Prof. John M. Wilcox, Science 1980: Parkerovy spirály (proudové pásy) tvoří všechny rotující elektromagnetické objekty, jako např. i jádro galaxie, které tak vytváří energii pro spuštění Slunečního záblesku…

Pás je analogický efektu, který vytváří Slunce — tzv. proudový pás totiž generují podobně všechny elektro-magnetické objekty, podle známého pravidla jak nahoře, tak dole. Pro náš účel je podstatné galaktické jádro (centrální slunce galaxie, i když vědátoři mu říkají černá díra, protože ty energie už nedokáží změřit), dále samozřejmě i Slunce a Země.

Existence elektrických proudů v kosmickém prostoru může být na první pohled překvapivá, ale když poznáte základy elektro-plazmatické kosmologie, nebudete už se divit. Naopak, informace do sebe perfektně zapadají. Podrobněji zde. Proudový pás (Current Sheet) je dokonale reálný a důkazy jeho přítomnosti shrnují tato videa:

Opravdu, analogický útvar generuje každá hvězda, protože každá hvězda je rotační elektromagnetický objekt, který má chování podle obecně platných zákonů fyziky.

Následující obrázky ukazují tzv. Radcliffovu vlnu plazmy (nebo plynu, jak se nás snaží mystifikovat) v galaktickém měřítku. Jde o další důkaz elektro-magnetického působení ve vesmíru.

Radcliffe Wave-Galactic-scale gas [plasma] wave in solar neighbourhood.

Radcliffe Wave or Goulds Belt are probably twisting pairs of [plasma] filaments.

Závěr: Duchovní přípravy jsou nejdůležitější

Je to paradox, není to pro materialisty, ale opravdu je nutná především naše duchovní příprava… tak, jak neustále připomínáme! To jediné, co můžeme ovlivnit, jsme my sami. Dobrá zpráva je, že to nezahrnuje ani nepraktické hodiny meditace… To jediné co potřebujeme, poznat sebe, svou duši — to co je třeba udělat pak, nám pomůže nejenom ke „šťastnému životu“, ale následně i pozitivně ovlivní naše okolí a ve finále vede ke Vzestupu Duše. Pokud nás bude dost, můžeme docílit velké změny. Nápovědu najdete tady.

-pokračování-