Umělá inteligence: Zamyšlení o technice a našem životě. „Magická“ krabička a návrat k přírodě
Umělá inteligence je jen další nevyhnutelně přicházející důsledek industrializace lidstva, který, ať se nám to líbí nebo ne, slouží od začátku k zotročení lidí. Každé ozubené kolečko je základem pro to další.
A pokud tuto sílu vložíte do společnosti, jejíž duch ještě spí, zato ego je v plné parádě, není pochopitelně těžké hrát a brnkat na ty nejtemnější stránky lidské povahy a vést tak lidstvo tam, kam chcete, zejména je-li vždy přítomna nějaká zdánlivě pozitivní výhoda, která ovšem není ničím jiným než „vlkem v rouše beránčím“. A někdy je opravdu těžké odhalit toto rouno a nahlédnout pod něj.
Avšak zamyslíme-li se do důsledku a od začátku, všechno to vede k oddělování jedinců a odměnou, která nám zakrývá zrak, je pohodlí, komfort a zdánlivá moc nad vlastním životem.
„Magická“ krabička
Prvním zásadním krokem a hřebíčkem do rakve byly mobilní telefony, to byl zásadní a převratný krok díky kterému, se prakticky podařilo očipovat lidstvo. Ano očipovat. Nemusíme ho mít pod kůží — když ho máme pořád v ruce, kapse nebo na dosah ruky.
Myslíme si, že máme moc nad svým životem, ovšem kdo ji má?
Všichni to známe, najednou nejde internet a co teď mám dělat? Co teď vůbec můžu dělat, vždyť všechno mám tam. Nemůžu si hrát, nemůžu se s nikým spojit, nemůžu pracovat… Jistě, někdo řekne, a tak alespoň seberu prádlo, uklidím nádobí, které umyla myčka, jenže co pak? Pustím si TV, jenže ani ta nefunguje.
Panika. Nefunguje nám tedy mobilní telefon a ani TV nefunguje. Najednou se cítíme totálně odstřiženi od života, dříve nebo později.
Kdo tedy má tu moc nad našimi životy a tím, jak se cítíme, a jak moc těžké je si to přiznat?
Je to paradox, doslova na dosah ruky máme spojení s lidmi na druhém konci světa, přesto se mnoho lidí cítí osaměle.
A co teprve generace těch, kteří se do toho narodili a mají nějaký druh displeje v ruce od narození. Těch, do nichž vkládáme naše naděje. Ovšem lze se tomu vůbec v dnešní době vyhnout? Vždyť dříve či později rodič musí vložit mobilní telefon do rukou dítěte, a neudělá-li to pod záminkou bezpečí — v tom lepším případě (komunikace v době nepřítomnosti, možnost sledování pohybu atd.), udělá to dítě dříve či později samo. Jednoho i druhého k tomu prakticky přinutí společnost. Dítě bez telefonu bude divné, bude to svým způsobem outsider — a to nikdo pro své dítě nechce. Dítě uvidí spousty skvělých věcí, které ostatní vidí na mobilním telefonu, a co všechno můžou dělat, a bude to chtít taky.
A to se netýká jen telefonu.
Já se ovšem domnívám, že i zde se někdo přepočítal, protože část této generace se proti tomu postaví. Vždyť to budou oni, kdo bude tyto nástrahy a lsti znát do každého důsledku, protože si jimi prošli, a to od dětství, vlastně nic jiného nepoznali. Chceme-li se postavit, řekněme to jednoduše, na stranu dobra, musíme poznat i temno. A toto je jen další část plánu temné strany.
Je tedy vůbec možné v dnešním světě vychovat potomky a žít tak, jak pouze a jen lidé chtějí, bez tohoto vlivu?
Odpověď zní zřejmě ne. I kdyby byl člověk multimilionář a mohl si koupit ostrov, kde by žil bez těchto vlivů, není na tomto světě dost takových ostrovů a multimilionářů je mezi lidmi jen málo.
Dílo zkázy bylo provedeno dokonale, systém je nastaven tak, že každý jedinec vychovává dalšího spotřebitele, jako je on sám. Jako myši, co běhají v běhacím se kolečku, které se nesmí zastavit, a proto musí být jejich pozornost odvedena jiným směrem tak, aby se nezamysleli nad tím, proč v tom kolečku vlastně pořád běhají a proč tomu učí i své děti.
A nyní přichází umělá inteligence AI, která nám usnadní život. A je to tady znovu — nabídka většího pohodlí, komfortu, usnadnění života… Jenže jak moc snadný ten život vlastně chceme mít a můžeme vůbec říct, že je snadný? V určitém ohledu zřejmě ano, protože tloustneme a chabne nám tělo i mysl. A já se ptám, je toto ten účel, ten smysl?
Někteří namítají, že se přeci lidé nikdy v historii neměli lépe než teď (pohodlí, zdravotní péče, možnost cestování atd.), a je to pravda.
Já se ovšem ptám – a je to ten účel, je to ten smysl?
Vždyť přesto všechno lidé jsou stále nešťastní, ztrápení, ztracení a unavení, ať už si to uvědomují, nebo ne, sedíc ve svém „BMW“ cestou na letiště nebo doma na gauči před televizí.
My se musíme obrátit do sebe a obrátit se do sebe znamená i vrátit se k přírodě. Vždyť jak bychom mohli plně porozumět svému tělu, které je 100% složeno z těla Matky Země, když bychom jí — Zemi nerozuměli? Je snad naše tělo tvořeno z jiných látek než třeba motýlí křídla? Jistě že ne.
Pozn. redakce: Možná bychom to mohli říci i tak, že my jsme děti Země… ale nejen to.
Obrátit se k přírodě, tedy i k přirozenému stylu života, je to, co bychom měli udělat.
Vždyť každý živý tvor zde zrozený má právo na zem, vzduch, vodu a živit se, jak nejlépe dovede. Ovšem toto právo nám bylo odňato, protože už od dob Sumeru se předávají vlády do rukou těch, kteří nám ho berou a žádají platby a daně za zem a život, do nějž jsme se narodili jako svobodní. Kdo dnes ví, jak chutná skutečná svoboda? Prý existuje ostrov někde v Indickém oceánu, který naštěstí neleží v žádném strategickém území, a tak všechny pokusy o kontaktování tamních obyvatel skončily neúspěšně — tedy pro vlády zemí, které tam letěly svými vrtulníky a loděmi. Pro obyvatele toho ostrova to byl úspěch a já doufám, že právě tam žijí lidé svobodní tak, jak by měli, ve spojení se svou Zemí.
Je jasné, že takové prohlášení, jako vrátit se k přirozenému způsobu života, bude přijato s pobouřením, respektive nebude přijato vůbec.
Však pro tolik lidí, kolik jich je na Zemi, by ani půda nestačila. A je to pravda. Ono by totiž tolik lidí na Zemi ani za normálních podmínek nežilo…
To vše je důsledek toho, že si ti, kdož řídí systém, uvědomili, že není třeba neustále někoho masakrovat jako za středověkých a dřívějších dob, oni z nás tu negativní energii dostanou i pomalým a dlouhým mučením, a čím více nás je, tím lépe. Vlastně se od dob středověku nic nezměnilo, jen je vše zahaleno líbivým závojem jakési domnělé svobody, pohodlí a zdánlivé moci nad vlastním životem.
Přesto, že tyto stránky jsou zde pro všechny, ne každý je tu pro ně, a proto výsledný počet lidí připravených obrátit se a udělat první krok je ve skutečnosti velice malý.
Věřím, že každý, kdo nastoupil cestu porozumění a kdo má alespoň trochu možnost, se již sám uchyluje do přírody.
Jenže jak žít mimo dosah systému, techniky, a tedy i AI?
Odtrhnout úplně se asi nelze, přesto našel-li někdo cestu, nechť ji prosím sdílí s námi všemi. My ostatní se snažme alespoň žít na jeho okraji, nezapojovat se více, než je nezbytně nutné, a být co nejvíce samostatní, nejen co se jídla a vody týče. Někteří mohou být ve složité situaci, kdy oni sami si uvědomují a chtějí změnit svůj život k více přirozenému směru, ovšem nežijí sami, je tam partner a možná i děti, kteří vůbec nemusí sdílet stejné cítění, protože jednoduše jsou na zcela jiné úrovni a pochopení zkrátka nejsou momentálně schopni. Tito lidé nechť jsou alespoň velice obezřetní v používání nástrojů temné strany a dělají nejlépe, jak dovedou. Konec konců jsme tu každý z nás kvůli sobě a svému vývoji.
Nyní své dny trávíme v majoritě případů prací pro někoho jiného, pak přijdeme domů, vysílení, unavení, často schází jakákoli radost z práce a činnosti, jež vykonáváme. Nezřídka se potom uchýlíme právě k telefonu, kam zanoříme svou mysl a jsme „ve svém vlastním světě“.
Představme si, že člověk tráví den tak, aby si zajistil svou vlastní obživu a život. Bude tak ve spojení s přírodou, a aby mohl nejen přežívat, ale i žít, je potřeba, aby jí i rozuměl. Vytvoří-li něco, vytvoří to pro sebe a své blízké a bude se radovat ze svého díla, ať malého či velkého. Zasadí-li něco, bude se radovat, až to vyroste, při sklizni, výrobě či údržbě budou lidé spolu.
Budou spolu pracovat, sdílet radost i nesnáz, budou ovšem žít v jednom společném světě, a budou-li řešit problém, bude to skutečný problém.
Je mi jasné, jak nepřijatelně to zní, a slyším veškeré námitky. Ano, uvědomuji si je. Uvědomujete si Vy, kolik z nich je ve své podstatě spojeno se vším, co přišlo od temné strany? Vždyť i to, že jsme například nemocní, pramení z neznalosti sebe sama, z nepochopení světa kolem nás a toho, že nevíme, jak se chovat a ochránit. Ze všech tvorů na této Zemi jsme udělali své nepřátele a vzpomínku na násilí, krutost a lhostejnost jsme vtiskli hluboko do jejich genetické paměti.
Vraťme se k přírodě, zůstaňme v kontaktu s Duchem
My se musíme obrátit do sebe, vrátit se k přírodě a učit se jí porozumět, to znamená nenechat se ovládnout nástroji, jež nás mají skrytě ovládat. Vrátit se ke kořenům, porozumět jim a od nich znovu růst.
Náš bratr Ježíš řekl, že „náš Otec má pro nás připraveno mnoho příbytků“, jistě tam bude i ten pro milovníky různých technologických vymožeností, tam já ovšem nedohlédnu. Pro mě je domov v přírodě a vždycky bude, ať se může zdát takový život obtížný, je krásný a je to tento život, který nás učí pokoře a úctě k jinému životu, učí nás volit to, co je správné, nikoliv snadné.
Pozn. redakce: Tento Kristův výrok lze pravděpodobně chápat jako různé planety?
Mějme se tedy na pozoru, nástroje temné strany jsou záludné, přesto však, jak jsou si jisti v kramflecích, příliš se odhalují, což nakonec pracuje proti nim, protože vnímavější jedinci to zpozorují a uvědomí si to. Stejně jako tomu bylo za doby plandemie. Pro část populace byl právě toto ten budíček, který potřebovali, dostat palicí přes nos, když to vůbec nečekáš.
A s AI to bude stejně. Zdá se, že už nemáme ani skládat písně a zpívat si, protože AI to udělá za nás a stačí jí k tomu jen tři slova a doslova minutka… můžeme se tomu jen smát.
Neztrácejme na Duchu, však ten, kdo rozumí, co se děje, se musí radovat, protože nemůže vzniknout nic nového bez toho, aby se to staré nezhroutilo. Nechme je, ať se i se svými nečistými plány doslova stráví zevnitř, a my lidé se obraťme do sebe, ke zbytkům přírody, tvořme, pracujme a těšme se, až přijde náš čas, protože to není nic děsivého, je to jako vrátit se domů z dlouhé, opravdu dlouhé dovolené/cesty.
Autor: Rea
Zamyšlení nakonec

Už jsme na téma AI napsali další články a domníváme se, že je tady ze strany mocipánů vytvářen nový technologický matrix, který má Duše zde žijící dokonale uvěznit. Satelity Starlink budou spolu vytvářet elektromagnetické pole matrixu. Ještě bychom dodali, každý kdo je toho schopen, by měl v první řadě poznat sebe — následně už vše bude zřejmé: https://pruvodce-vzestupem-duse.online/manifest-aneb-oc-tu-bezi/